Tohle NEMĚLO být možné! Mandragora z Harryho Pottera skutečně existuje: Kouzelnickou rostlinu si vypěstujete doma na parapetu
Skutečná mandragora: Legenda, která opravdu roste
Ve filmu o Harry Potterovi se ptá profesorka studentů, jaké jsou účinky kořene mandragory. Hermiona odpoví: „Mandragora, neboli pekřín, se používá k uvedení zkamenělých do původního stavu. Je velmi nebezpečná. Mandragoří křik má smrtící účinky.“ Jak je to ve skutečnosti?
Mandragora officinarum je vytrvalá bylina. Patří do čeledi lilkovitých. Je to jedna z nejdéle popisovaných rostlin starého světa. A také jedna z nejvíce mytizovaných. Její přirozený areál výskytu zahrnuje oblast celého východního Středomoří. Od jižní Evropy přes severní Afriku až po Blízký východ.
Roste na suchých, kamenitých stanovištích. Dokáže se přizpůsobit výrazným teplotním výkyvům. A ani dlouhodobé sucho ji nerozhází. Charakteristická je přízemní růžice velkých, kožovitých list. A masivní kořen, který svým rozvětvením může připomínat lidskou postavu.
Květy mandragory mají nápadné fialové až fialově zelené zbarvení. Na podzim se mění v kulovité oranžové plody. Ty svým vzhledem připomínají drobná rajčata. Obsahuje vysoké množství tropanových alkaloidů. Zejména atropinu, skopolaminu a hyoscyaminu. To z ní činí silně jedovatý druh s výraznými farmakologickými účinky.
Mandragora v mýtech i v realitě: Co je pravda?
Mandragora byla ve středověku něco jako rostlinná rocková hvězda. Přisuzovaly se jí magické schopnosti. Lidé věřili, že má tvar lidského těla a že při vyrývání ze země ječí tak strašně, až to může způsobit smrt. Není divu, že se objevovala v zaklínadlech, lektvarech i starých herbářích, které dnes vypadají spíš jako fantasy literatura.
Harry Potter tenhle mýtus převzal po svém. Mandragora tam působí jako léčba poslední záchrany, která dokáže oživit zkamenělé oběti. A i když tohle už realita nezvládá, skutečná mandragora existuje. Jmenuje se Mandragora officinarum a roste ve Středomoří. Její pověst je výživná, ale fakt, že ji lze pěstovat doma, z ní dělá fascinující trofej každého zahradního kouzelníka.
Jak pěstovat mandragoru: Návod, který funguje
Pěstování mandragory je spíš disciplína pro trpělivé zahradní nadšence než rychlou zahradnickou akci. Tahle rostlina reaguje na podmínky pomalu, ale zato velmi jednoznačně. Co se jí nelíbí, to dá najevo bez dlouhých debat.
Základem úspěchu je pochopit její přirozené prostředí: slunce, sucho a dobře odvodněná půda. Jakmile jí dopřejete podmínky připomínající středomořskou krajinu, začne růst stabilně a bez zbytečných dramat.
- Stanoviště: Mandragora chce světlo. Čím slunnější místo, tím spokojenější rostlina. Venku jí svědčí chráněné stanoviště, uvnitř slunný parapet. Nesnáší mráz, takže pokud ji máte v květináči, na zimu musí dovnitř. Na chladnější chodbě si bude vrnět blahem.
- Půda: Lehká a vzdušná. Dobře odvodněná. Ideální je smíchat běžný květinový substrát s pískem nebo perlitem. Bláto a těžká půda jsou pro mandragoru asi stejně příjemné jako drtící srpek na hodině bylinkářství.
- Výsev: Začněte semeny na jaře. Počítejte s tím, že klíčení je otázka týdnů. Mandragora je fakt tvrdohlavá potvora. Roste, až když sama uzná za vhodné.
- Zálivka: Méně je více. Mezi zaléváním nechte půdu úplně vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořene a tím veškeré pěstování mandragory končí dřív, než stihnete říct „Herbologie“.
- Zimování: Jako středomořská dáma miluje teplo, ale v zimě jí stačí chladné bezmrazé prostředí. Jen ji nenechávejte v temnotě.
- Hnojení: Jednou za měsíc jemné hnojivo pro bylinky nebo sukulenty. Mandragora nepotřebuje velký servis. Spíš stabilní podmínky.
Mandragora v historii, umění i dnešních zahradách
Tahle rostlina už stovky let budí respekt. Propojovala se s magií, plodností, ochranou, ale i s temnotou a léčením. V umění se objevuje často. Malíři, alchymisté i spisovatelé si ji vyloženě užívali.
A stejně jako film Harry Potter a Kámen mudrců v roce 2001 otevřel dveře do nového světa, může vám mandragora doma nebo na zahradě připomenout, že i v obyčejné realitě se dá najít kousek magie. Stačí trocha trpělivosti, rukavice a chuť experimentovat.
