Naletěla jsem na zaručenou radu: Přesné datum, kdy přestat sekat trávník, neexistuje. Neudělejte stejnou chybu
Pořád jsem si říkala, že je času dost
Pamatuju si to přesně. Loňský říjen byl jako z katalogu. Zlaté listí, slunce do obličeje, večery voňavé po skořici. A mně to úplně svádělo k tomu všechno odkládat. „Ten trávník přece ještě roste, času dost,“ říkala jsem si, zatímco jsem se spíš věnovala dýňovému koláči než sekačce. A taky jsem koukla z okna k sousedce. Taky neposekáno. Takže dobrý, ne?
Chytrý článek na internetu hlásal, že s příchodem září mají sekačky dovolenou. Že už se jednoduše neseká, tato povinnost přichází zase až na jaře. A tak jsem svůj trávník nechala být.
Tip redakce: Trávník na podzim přestává růst, jakmile teploty dlouhodobě klesnou pod 5 °C. To může být klidně už v polovině října. Jakmile přijde první mráz a půda zvlhne nebo zmrzne, už je na sečení pozdě. Sledujte tedy spíš předpověď počasí než kalendář.
S prvními mrazíky jsem dostala facku
Pak to přišlo: ráno bílo, tráva tvrdá, a já se marně snažila vyčistit si mlžící se brýle. „Tak dneska už to nepůjde,“ řekla jsem si. A nešlo to ani další den, ani ten po něm. Půda byla vlhká, tráva polomokrá a sekačka by akorát trávník rozžvýkala. Nakonec jsem se na to vykašlala a řekla si, že to nějak přežije. Jako že tráva přece roste sama, ne? Ano, ale taky hnije sama, jak jsem se později dozvěděla.
Tip redakce: Nikdy nesekejte mokrý nebo namrzlý trávník. Sečení v těchto podmínkách způsobuje trhání travních listů, poškození půdy i větší náchylnost k chorobám. Vždy počkejte na suchý den.
Na jaře přišla pomsta: Hnědé fleky a lysiny
Když na jaře slezl sníh, těšila jsem se na ten svěží zelený porost. Ale ouha! Trávník na podzim si to zapamatoval. Místo jarní krásy mě vítal pohled na fleky, plísně a místa, kde by spíš seděl krtinec než tráva. A já? Já si říkala, co jsem udělala špatně. Až když jsem se začetla do jednoho odborného článku (a trochu si nasypala popel na hlavu), pochopila jsem, že jsem mu prostě nedala šanci dobře přezimovat.
Tip redakce: Příliš dlouhá tráva (nad 6–7 cm) se pod sněhem slehne, špatně dýchá, vlhne a snadno plesniví. Příliš krátká (pod 3 cm) nemá čím chránit kořeny a snadno vymrzne. Ideální výška pro přezimování je 4–5 cm.
Letos jsem šla na jistotu. A světe div se, ono to funguje
Letos jsem si řekla dost. Tuhle chybu neudělám dvakrát. Už začátkem října jsem sledovala předpověď jako jestřáb. Jakmile byl hlášený suchý den, šla jsem na to. Půda suchá, tráva akorát. A já připravená s plným nasazením.
Než jsem se pustila do sečení, nechala jsem si nabrousit nože. Nastavila jsem výšku sečení na zlatý střed (tedy 4,5 cm) a vyrazila jako hrdinka. Po práci jsem trávníku ještě dopřála podzimní hnojivo s vyšším obsahem draslíku. To totiž posílí kořeny a pomůže rostlinám přežít zimu, jak mi poradil soused Franta. Cítila jsem se jako zahradnická čarodějka, co umí kouzlit nejen s hráběmi.
Tip redakce: Lehké podzimní hnojení s draslíkem zpevňuje buněčnou strukturu trávy a posiluje kořenový systém. Naopak se vyhněte dusíkatým hnojivům. Ta podporují růst, což je v chladném období na škodu.
Jeden den, co rozhodne o celé jarní sezóně
Dnes už vím, že trávník na podzim potřebuje víc než lhostejné mávnutí rukou. Není to o perfektním vzhledu. Ale o zdravém startu do další sezóny. A upřímně? To jedno říjnové odpoledne, které jsem věnovala správnému sečení, udělalo větší rozdíl než celý jarní měsíc snažení.
