Celý život jsem tenhle plevel na zahradě vyhazovala. Pak jsem zjistila, že se dá jíst

Co když rostlinu, kterou roky vyhazujete, používají kuchaři do letních salátů?

Co se dočtete ve článku

• Jak poznat šruchu zelnou mezi běžným plevelem
• Proč ji lidé dříve běžně jedli
• Jak chutná a do čeho se hodí nejlépe
• Na co si dát pozor při sběru

Tip redakce

Šruchu sbírejte hlavně mladou a křehkou, tehdy chutná nejlépe. Skvěle funguje i jako rychlé osvěžení do letních pomazánek nebo k rajčatům. Pokud ji necháte růst na slunném místě, bývá výraznější a šťavnatější.

Plevel na zahradě, který chutná překvapivě dobře

Jakmile jsem ji mezi záhony uviděla, automaticky jsem ji vyškubala. Bez přemýšlení. Šrucha zelná pro mě byla přesně ten typ rostliny, který zahrádkáře vytáčí. Rozlézá se všude, drží se při zemi, přežije skoro cokoliv. Zvlášť po dešti mě vytáčela, rostla snad před očima. Prostě klasický plevel na zahradě, který likvidujete dřív, než se vůbec stihne rozkoukat. Jenže pak přišel moment, který mi obrátil svět vzhůru nohama. Kamarádka mi ji totiž jednou v létě během grilování hodila do salátu ke grilovanému masu. A bylo to výtečné. Šrucha skvěle křupala, byla svěží, lehce nakyslá a prostě chuťově výborná. A já se do ní zamilovala. 

Lidé netuší, že šrucha bývala běžnou součástí kuchyně

Šrucha zelná byla dříve běžnou součástí kuchyně. Jedli ji především dělníci i lidé na venkově, protože byla snadno dostupná, rostla všude kolem zadarmo. Vydržela velká vedra. Dnes ji ale většina považuje jen za obtížný plevel na zahradě, a přitom obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek jako omega-3 mastné kyseliny, vitamíny i minerály. 

A víte, co je na ni nejlepší? Nemusíte ji sázet. Ona si vás najde sama. 

Když jsem si o ní začala zjišťovat víc, došlo mi, jak absurdní to celé je. Za saláty v obchodech necháváme nehorázné peníze, kupujeme semínka exotických bylinek a přitom nám pod nohama zdarma roste něco, co chutná skvěle a ještě přežije léto bez zalévání. 

Jak poznáte šruchu zelnou mezi ostatním plevelem?

Pokud máte zahradu, je dost možné, že ji tam už dávno máte. Jen jste ji celý život vyhazovali. 

Šrucha zelná má: 

• drobné masité lístky
• načervenalé plazivé stonky
• nízký růst při zemi 
• malé žluté květy 

Na dotek působí skoro jako sukulent. A právě díky svým dužnatým listům zvládá i úmorná vedra, kdy ostatní rostliny vypadají jako po životní krizi. Roste mezi dlažbou, u záhonů, ve skleníku i v truhlících. Prostě všude tam, kde ji nechcete. Prostě typický talent každého plevele na zahradě. 

Stačí pár lístků a letní salát chutná úplně jinak

Nejchutnější jsou mladé výhonky a čerstvé lístky. Stačí je odstříhnout nůžkami, opláchnout a můžete je rovnou jíst. Chuť se pohybuje někde mezi polníčkem, hráškem a lehkou citronovou svěžestí. Skvěle se hodí do salátů, na chleba s tvarohem, do pomazánek, k rajčatům nebo ji můžete jen tak zobat při práci na zahradě. 

Můj tip na pochoutku: Zkuste ji krátce osmahnout na másle s česnekem. Najednou chutná skoro jako špenát, jen svěžejší. 

Proč tenhle plevel na zahradě přežije skoro všechno?

Čím déle zahradničím, tím víc si všímám jedné zvláštní věci. Spoustu rostlin rozmazlujeme, hnojíme, chráníme před slimáky a modlíme se, aby přežily první horký týden. A pak tu je šrucha, která nepotřebuje skoro nic. Nechceme ji. A jí je to jedno. I přes pravidelné vytrhávání nepanikaří. Neuvadá. Nedělá dramata. Prostě si roste dál, zatímco my po zahradě běháme s konví a někdy i se zoufalým výrazem. Jenže zase možná i proto nemá marketing. Navíc nemá romantické květy a není fotogenická, a tak ji dnes prostě považujeme za obyčejný plevel na zahradě. 

Plevel na zahradě sbírejte jen na čistých místech

Stejně jako u jiných planých rostlin platí to, že byste ji měli sbírat jen tam, kde máte jistotu čistého prostředí. Rozhodně ne u silnice nebo z chemicky ošetřených míst. A pokud si nejste jisti s určením rostliny, radši ji nekonzumujte.

Možná právě teď roste na vaší zahradě něco, co jste celý život zbytečně vyhazovali.

Podívejte se v galerii, jak vypadá plevel na zahradě, který chutná lépe než salát.

O autorce: 

Adriana Dosedělová je vášnivá zahradnice, zdravotní sestra a redaktorka s více než 28 lety praxe. K přírodě ji vedla babička už od dětství, kdy se učila pěstovat rostliny a pečovat o zvířata. Díky osobním zkušenostem s alergiemi a intolerancemi, které ji provázely celý život, a také z profesní praxe zdravotní sestry, se výborně vyzná v problematice zdraví a životního stylu. Tyto znalosti ji inspirovaly k testování a propagaci zahradničení šetrného k alergikům. Adriana propojuje odborné znalosti se srdcem a vášní, což se odráží v jejích stovkách článků i knize „Výtvarné nápady z papíru“. Na sociálních sítích inspiruje k životu v harmonii s přírodou a zdravím.