V Japonsku ji považují za poklad: Tahle nenápadná bylinka roste snadno a chutná lépe než bazalka
Perila křovitá: Asijská bylinka, která může nahradit bazalku
Perila křovitá (Perilla frutescens) je aromatická asijská bylinka z čeledi hluchavkovitých a na první pohled tak může připomínat své příbuzné. Aromatickou bazalku, mátu nebo dokonce africkou kopřivu s nádherně barevnými listy. Přesto jde o zcela svébytnou rostlinu, která si postupně nachází cestu i do českých kuchyní. Perila vytváří bohatě větvené keříky, vysoké 40–80 cm. Má jemně chlupaté stonky čtvercovitého průřezu a vejčité, často zvlněné listy s pilovitým okrajem. Podle kultivaru mohou být světle zelené, tmavě zelené až purpurově vínové či fialové. Drobné bílé až světle růžové květy se objevují koncem léta, ale většinou se odstraňují, aby rostlina lépe obrůstala. Na druhou stranu květy hojně lákají všechny opylovače, podobně jako většina rostlin z čeledi hluchavkovitých.
- Perila pochází z jihovýchodní Asie a pěstuje se zejména v Číně a Japonsku, ale i v Korei, Vietnamu a Indii. V těchto zemích je pod názvy zisu nebo zhouzisu známá už po staletí a používá se nejen při přípravě tradičních pokrmů, ale i v lidovém léčitelství.
- U nás můžete perilu znát i pod názvy japonská bazalka, purpurová máta nebo černá kopřiva.
Dekorativní perila oživí záhon i květináč barevnými listy
- Nároky na světlo: Perila je světlomilná rostlina. Nejlépe se jí daří na slunném stanovišti, chráněném před větrem.
- Půda: Perila vyžaduje lehkou, humózní a dobře propustnou půdu.
- Zálivka: Přísun vody by měl být pravidelný, ale bez přemokření substrátu.
- Mrazuvzdornost: Perila není mrazuvzdorná, proto se nejčastěji pěstuje jako letnička, ale můžete i přezimovat v nádobě, při teplotě 10–15 °C, na světlém místě.
- Množení: Perila se velmi snadno množí semeny. Výsev se provádí brzy na jaře do truhlíků, při teplotě kolem 20 °C. Semena klíčí rychle a rostliny brzy vytvářejí silné sazenice. Možné je také řízkování, podobně jako u bazalky či africké kopřivy.
Chuť perily: Jemná, citronová a ideální pro asijskou kuchyni
V kuchyni se perila používá podobně jako bazalka. Její chuť je jemně citronová i trochu pikantní, lehce anýzová a osvěžující. Můžete ji využít především při přípravě asijských pokrmů, ale fantazii se meze nekladou. Nejlépe perila obstojí ve studené kuchyni, v salátech, používá se jako ozdoba a aromatická složka sushi, k rybám, rýži a tofu nebo do asijských polévek a nudlových pokrmů. Fialové kultivary se často používají také k barvení a ochucování nakládané zeleniny.
Proč si perilu cení v Asii: Tradiční účinky na zdraví
Perila křovitá je v Asii ceněná nejen jako chutná bylinka do kuchyně, ale také jako tradiční léčivá rostlina. Využívá se především v čínské a japonské lidové medicíně, kde je považována za jemně zahřívací bylinu s harmonizačními účinky. Nejčastěji se využívají listy a semena perily.
- Perila pomáhá při nadýmání, pocitu plnosti a při špatném trávení.
- Pomáhá upravit hladinu cholesterolu v krvi.
- Využívá se při cestovní nevolnosti, včetně pocitů na zvracení.
- Přispívá ke zklidnění dýchacích cest, při nachlazení, kašli a zahlenění.
- Využívá se jako podpora při alergických reakcích, zejména sezónních.
- Tradičně se perile připisují i mírné relaxační a sedativní účinky.
- Semena perily jsou navíc známá vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin, antioxidantů a flavonoidů.
V galerii můžete objevit i dekorativní funkci perily.
O autorce:
Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradám, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.
