Nejkrásnější vánoční místa, jaká existují? Princ z Popelky prozradil jedno, které bere dech
Popelka navždy: Proč jsou Vánoce pro Pavla Trávníčka výjimečné
Pro Pavla Trávníčka jsou Vánoce neoddělitelně spojené s Popelkou. Tvrdí, že se mu nikdy neomrzí sledovat vlastní roli prince – ne proto, že by se obdivoval, ale proto, že kolem ní vyrostla česká tradice, která drží rodiny pohromadě. Pohádka se stala symbolem „českého klidu“, a tak ji vnímá i on. Když se film objeví v televizním programu, podle jeho slov mu to vždy připomene, jak rychle utíká čas – a zároveň že některé rituály prostě zůstat musí.
Štědrý den u pohádkového prince: Klid, tradice a rodina
Pavel Trávníček preferuje Vánoce v komornějším duchu. Nejde o velkolepé oslavy – spíš o ticho, světýlka a dobré jídlo. Vánoce má spojené hlavně s časem stráveným s nejbližšími – rodina je pro něj během svátků absolutním středobodem. K tradičním prvkům, které dodržuje, podle něj patří: „Klidné dopoledne bez spěchu, často s pohádkami v pozadí. Vánoční jídla, zejména klasický kapr a bramborový salát, české cukroví, především vanilkové rohlíčky a linecké, a večerní procházka, pokud to počasí dovolí".
Co má o Vánocích skutečnou hodnotu: Zpomalení a rodinná pohoda
Podle Pavla Trávníčka jsou svátky příležitostí na chvíli zpomalit: „Moje manželka, která pracuje jako manažerka a organizuje velké koncerty a společenské akce, si v takto hektickém čase před Vánoci umí najít čas, aby svátečně vyzdobila dům a přivedla do něj vánoční atmosféru." Po pracovním roce plném projektů, moderátorské a herecké práce přichází období, kdy si člověk uvědomí, co má opravdu hodnotu. Vánoce vnímá jako prostor pro zastavení a bilancování, rodinnou pohodu, vzpomínky na dětství i trpělivost a radost z maličkostí. Nostalgie k českým pohádkám je u něj navíc dvojnásobná – jsou nejen jeho profesní doménou, ale i součástí rodinných tradic.
Kouzlo Vánoc, které nezmizelo ani po letech
Pavel Trávníček vidí kouzlo Vánoc v tom, že dokážou zastavit čas. A i když je dnes známý jako princ z nejslavnější české pohádky, o svátcích se z něj stává hlavně obyčejný muž, který chce udělat radost své rodině, užít si klid a zasmát se u pohádek, které nikdy nezestárnou. Vyrůstal v době, kdy bylo všechno jednodušší a možná i kouzelnější. Vzpomíná na to, jak Vánoce provázely světélka v oknech, domácí vůně z kuchyně a napětí kolem dárků, které se otevíraly až večer. „Byla to doba, kdy jste si vážili i drobností a kdy byla podstata Vánoc v tom, že jsme byli všichni spolu,“ říká náš nejslavnější pohádkový princ.
Pohádková vánoční místa v Německu, která Pavla Trávníčka okouzlila
Pavel Trávníček se velmi často pohybuje mezi Českou republikou a Německem. Má to celkem prozaický důvod, který se opět váže k oblíbené pohádce o Popelce. Část filmu, jak mnozí fanoušci filmu vědí, byly natáčeny v německém zámku Moritzburgu. Zde je také dodnes výstava, vázající se právě k Popelce. A Pavel Trávníček jako jeden ze dvou posledních žijících aktérů rád jezdí na nejrůznější besedy. Jeho cesty pak nezbytně vedou i do Německa, protože Němci naši českou Popelku doslova milují.
A právě v Německu, konkrétně v městě Annaberg-Buchholz (pořádají zde mimo jiné Mezinárodní festival pohádkového filmu fabulix) objevil kouzlo vánočních trhů. Vánoční trhy mají své kouzlo především v atmosféře, která kombinuje vůni svařeného vína, praskajícího dřeva, koření a čerstvě pečených dobrot s jemným světlem tisíců žároviček. Lidé se tu potkávají v uvolněné náladě, zpomalí a na chvíli se zastaví u stánků s ručními výrobky, které připomínají tradiční řemesla. Hudba, koledy a dekorace pak vytvářejí pocit blízkosti, nostalgie a návratu k jednoduchým radostem. Právě tato směs vůní, světel a emocí dělá z vánočních trhů místo, kde se dá na chvíli zapomenout na shon a znovu procítit vánoční atmosféru.
Z Vánoc rovnou na zahradu
Pavel Trávníček se také přiznal, že zatímco jeho žena jiným umělcům organizuje vystoupení, on sám se realizuje na zahradě. Naučil se pěstovat zeleninu i okrasné rostliny, pravidelně seká trávu a čas od času ořeže spoustu tújí, které mají vysazené okolo zahrady: „Já vlastně ani nemusím chodit do posilovny, protože fyzická práce na zahradě mne dokáže odrovnat stejně spolehlivě, jako kdybych celý den vzpíral činky. Ale je to radost, po Vánocích se pak vždy těším na jaro, kdy se příroda začne opět probouzet ze zimního spánku. A ať je to ve světě jak chce, příroda bude u nás vždycky vyhrávat na body."
O autorce:
Martina Pilzová vystudovala Střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Praze, ale skutečnou praxi získávala především dlouholetou zkušeností na vlastní zahradě a při péči o hospodářská zvířata. Zahradničení, pěstování rostlin a chov slepic, králíků nebo kachen jsou přirozenou součástí jejího života už od dětství.
Své praktické znalosti propojuje s citem pro estetiku, tradiční řemesla i udržitelný přístup k přírodě. Věnuje se nejen pěstování ovoce, zeleniny a bylinek, ale také tvorbě sezónních dekorací z přírodních materiálů.
Jako autorka článků na webu Naše krásná zahrada (nkz.cz) i dalších specializovaných portálech inspiruje čtenáře k tomu, jak si s rozumem, citem a úctou k přírodě vytvořit krásný a funkční domov i zahradu.
