Jak fungují komunitní zahrady

První komunitní zahrady, tzv. urban gardens, pocházejí z USA, kde začaly vznikat v době hospodářské krize. V Evropě sehrály důležitou roli během druhé světové války a další vlna zájmu nastala při neúměrném rozrůstání měst a poklesu místní zeleně.

Práce v komunitní zahradě
Info ikona

Zahradničení ve městě praktikuje často trvale udržitelné postupy, tzn. zachytávání dešťové vody, kompostování a podporu užitečného hmyzu. Zajímá proto hlavně zahradní nadšence.

Foto: Shutterstock

Zahradní kolonie a komunitní zahrady

České komunitní zahrady navazují na dřívější zahrádkářské kolonie. Na rozdíl od nich není ale pozemek rozčleněný na mnoho malých zahrádek. Prostor je přístupný každému, kdo je ochoten na něm pracovat. I tak je ale možné získat kousek vlastního záhonku. Organizátoři totiž zjistili, že zahrady fungují lépe, když jednotliví pěstitelé mají pocit, že něco patří pouze jim a mohou na kousku půdy hospodařit a rozhodovat podle svého. V některých zahradách si tak lze určitou pěstební plochu pronajmout. 

Proč se komunitní zahrady zakládají 

Důvody k založení komunitních zahrad se různí. V některých jde o úpravu určitého pozemku a vytvoření místa k potkávání místních obyvatel, v jiných o pěstování bylinek či zeleniny kvůli samozásobení, v dalších o smysluplné zpracování bioodpadu. Na vzniku zahrad se podílejí zpravidla místní lidé a zahrádkaření tak má i sociální přesah. Organizátoři vzahradách také často pořádají různé dílny, přednášky nebo jiné akce. 

Kde komunitní zahrady vznikají

Komunitní zahrady se zakládají na nevyužívaných plochách, které patří městu, na pozemcích pronajatých od soukromníků, v různých dvorcích, ve vnitroblocích, ale i na vhodných střechách. Vlastní pěstování se realizuje na menších políčkách nebo záhoncích, kvůli zpevněnému podkladu a nedostatku místa často i v nádobách, bednách nebo pytlích. Ty je navíc možné v zahradě podle potřeby přesouvat.

Co se v komunitních zahradách pěstuje 

Rostliny pěstované v komunitních zahradách mívají krátkou vegetační dobu. Pěstitelé totiž vidí brzy úrodu, což je motivuje a sklízejí i několikrát za rok. Jedná se hlavně o plodiny jednoduché na pěstování, aby případné neúspěchy zahrádkáře neodradily. Ideální jsou proto sazenice odolných odrůd. Oblíbené jsou i druhy, které mohou pěstitelé hned na místě zkonzumovat. Nejčastěji se tudíž pěstují ředkvičky, rajčata, saláty, hrášek, fazole, bylinky a jahody.

Roční předplatné Naše krásná zahrada

Aktuální titulka Naší krásné zahrady