Škůdci jahodníku
Jahody jsou milovány možná všemi lidmi na světě. Osobně neznám člověka, který by řekl, že jahody nesnáší nebo mu nechutnají. Bohužel nejsme zdaleka sami, komu jahody chutnají. A to nejen sladké, červené plody, ale i listy, květy, poupata a kořínky. Ano, řeč je o škůdcích jahodníku, kteří nemají vůbec žádné zábrany a k našim vymazleným rostlinkám se chovají silně majetnicky a barbarsky. Někteří škůdci jahodníku si jen zobnou, ale jsou i takoví nenasytové, kteří s bravurností sobě vlastní očešou záhony, než bys řekl švec.
Jak poznat lalokonosce?
Lalokonosec rýhovaný je pro jahodník významným škůdcem, který mu škodí ve dvou stádiích svého vývoje. Dospělí brouci v noci vykusují nepravidelné okraje listů, při silném napadení mohou tito škůdci jahodníku oslabit celou rostlinu. Larvy žijí v půdě a ožírají kořeny a kořenový krček jahodníku. Toto je mnohem závažnější poškození, které u rostliny narušuje příjem vody a živin. Larvy se mohou zavrtávat i do zkrácených lodyh pod srdíčky.
Lalokonosec je hnědý až šedý brouk, velký asi 1 cm. Nápadný na něm je jeho dlouhý "rypáček" s dvěma zahnutými tykadly. Pokud společně s broukem objevíte mezi jahodami tlusté bílé larvy s oranžovohnědou hlavou (bývají stočeny do tvaru písmene C), máte problém. Brouky lze ručně sesbírat. Ideální je vyrazit za tmy "na lov" a hledat pod listy a v blízkém okolí jahodníků. Larvy přežívají nejčastěji pod kořeny. Aby se zcela eliminovala populace lalokonosce u jahodníků, je potřeba hubit právě larvy. Lze to přírodní cestou za pomoci parazitických hlístic, které nijak nenaruší chutné plody a díky nim nemusíme používat chemické insekticidy.
Jak bojovat s největším škůdcem jahodníků?
Ovšem největším škůdcem jahodníků, a bohužel i milovníkem jahod, jsou slimáci a plži obecně. Sladké jahody jsou pro ně vítanou pochoutkou, za kterou se navíc nemusí nikam šplhat, protože rostou velmi nízko nad zemí. Svou žravostí tak slimáci dokážou spořádat neuvěřitelné množství plodů. Pokud máme na záhonech pouze několik keříků pro potěšení, slimáci nám pravděpodobně s úrodou hravě pomůžou.
Slimáci jsou noční strávníci. Brzy po ránu je ale můžeme ještě "nachytat" při hodování a ze zahrady je nemilosrdně vyhodit. Pomáhají také měděné pásy, kterými ohraničíme okraje záhonů. Měď slimákům vadí. Přírodní překážky v podobě mulče, vaječných skořápek nebo pilin jsou jen krátkodobou alternativou a mnoho slimáků si dokáže najít cestu, jak tuto zábranu překonat.
V tomto případě není od věci ihned nasadit granule proti slimákům, a raději ještě dříve, než začnou jahody dozrávat. Také se osvědčily nástrahové pasti či do země zakopané nádobky se zvětralým pivem, které slimákům voní a naštěstí i chutná.
Čím odstranit mšice z jahodníku?
Mezi další trapiče patří mšice. Tím, že sají mízu z rostlin, dochází k oslabení stonků i listů, rostliny nekvetou a netvoří se plody. Navíc pokud je mšic větší množství, přilákají mravence, a pokud jsou na rostlinách už zralé plody, mravenci je okusují.
Na mšice pomáhají postřiky typu Mospilan nebo Pirimor, které jsou primárně na likvidaci mšic vyrobené. Velmi dobře si es mšicemi poradí také dravé vosičky, larvy zlatooček nebo parazitičtí roztoči. Můžeme se pomocí hmyzích hotelů pokusit tyto pomocníky do zahrady přilákat.
Květopas likviduje květy jahodníků
Nakousané stopky květních poupat, uvadlé a zasychající květy jahodníků. To je výsledek řádění květopase jahodníkového. Tento maličký zelenočerný, na povrchu ochlupený brouček s výrazným nosem a zalomenými tykadly je podobného ražení jako lalokonosec. Květopas ale klade svá vajíčka do poupat jahodníku a vylíhlé larvy pupeny vyžírají. Díky tomu se už na jahodníku žádné plody neobjeví.
Postřik lze provést před vykvetením jahodníků (přípravky Spintor, Fast M nebo Karate+Zeon) v době, kdy začneme pozorovat první napadení květních poupat. Pokud tuto chvíli promeškáme a poupata už vykazují značné známky vadnutí a usychání, je na řadě mechanické odstraňování napadených poupat. Určitou šanci na záchranu jahodníků představuje výsadba česneku přímo mezi sazenice jahod. Mezi přirozené nepřátele květopasů patří ptactvo, ale to je nám schopno se sklizní jahod pomoci také.
Dobrá rada pro pěstitele jahod
Pokud se jahody pěstují poblíž bramborových záhonů a polí, je vcelku reálná šance, že nám rostlinky přiletí zkontrolovat i mandelinka bramborová, ačkoliv se to zdá téměř neuvěřitelné. Mandelinka je žravá natolik, že nepohrdne ani listy jahodníku. Naštěstí ji lze poměrně jednoduše a rychle vystopovat a mechanickým sběrem larev i dospělců její choutky na jahodníky překazit.
Velmi vzácně, ale přesto se u nás může objevit méně obvyklý škůdce jahodníků, cizokrajný host - noční můra z čeledi Noctuidae, která nese název Spodoptera litura. Její domovinou je jižní polokoule, ale vlivem dopravy ovoce ze zahraničí se může objevit i u nás. Zejména larvy této můry hospodaří na listech jahodníků velmi ničivě, a napadají i mnoho dalších hospodářských plodin.
Zachránili jsme jahodníky před škůdci, přesto ještě není problémům konec. Rostlinky zničí i některé zákeřné choroby. Především je to plíseň šedá. Tato houbová choroba napadá hlavně plody. Ty velmi rychle měknou, začnou hnědnout a nakonec na nich vyraší typické plísňové chmýří s bílošedým povlakem.
Proti plísni je důležité bojovat preventivně postřikem a připravit jahodníkům suché "peřinky" například ze slámy, kterou rozsypeme okolo rostlinek. Tím se plody neocitají při dozrávání na vlhké zemi, odkud plíseň do plodů prostupuje, a jsou chráněny. Další prevencí je výběr slunného stanoviště. Zde je jistota, že deštěm smočené rostliny brzy oschnou a nebude se u nich houbové onemocnění rozvíjet.
Péče o jahodníky v červnu se tak bude soustřeďovat nejen na zálivku, hnojení a zbavování záhonů plevelů, ale i na boj se škůdci a kontrolu násady plodů po odkvětu. Včasné odhalení škůdců jahodníků nám může zachránit celou úrodu.
