Mšice: Jak vyhrát věčný boj? Zapojte včas hmyzožrouty, rostliny smradlavky a další vychytávky

Kamarád mravenec, na kterého si dejte pozor!

Mšice je velmi drobný, až 5 mm dlouhý savý hmyz, jenž se extrémně rychle rozmnožuje. Nejčastěji je to barvy, ale může mít v závislosti i žlutou, černou nebo hnědou barvu , v na konkrétní čeledi a kterou rostlinu zejména padá. Nemá křídla, ale dojde-li k přemnožení, křídla narostou, aby mšice změnit lokalitu.

A jak se tedy tak snadno mšice pohybují? Jejich blízkými společníky jsou právě mravenci. Nejen, že mšicím pomáhají migrovat a přináší je na rostliny, ještě navíc je chrání před predátory, jako jsou třeba berušky. Mravenci se totiž živí medovicí, kterou mšice vylučují. Hned tedy zpozorujete výskyt a častý pohyb mravenců na některé rostlině či stromu, zbystřete a rostlinu pravidelně kontrolujte.

Mšice: Jak vyhrát věčný boj? Zapojte včas hmyzožrouty, rostliny smradlavky a další vychytávky
Info ikona

Kontrolujte listy, jinak budete bez úrody a přijdete o krásné květy

Mšice z rostlin vysává mízu a ubírá jim tak výživu a sílu. Jejich listy se pak kroutí, tvoří se na nich puchýřky nebo různé fleky. Proto listy pravidelně namátkou kontrolujeme, třeba při procházce zahradou. Kromě toho přenáší svým bodnutím choroby, podobně jako komáři. Spodní strana listů je nejčastěji napadána, proto také trvá, než si schovaných mšic všimneme. nejraději mají mladé výhonky, které obsahují nejvíce mízy a právě tyto výhonky bývají mšicemi úplně obalené.

Napadení mšicemi poznámky také podle lepkavé tekutiny na listech a stoncích a v horším případě, když už je pozdě, se dočkáme poškozených plodů, chudší úrody a méně květů na okrasných rostlinách.

Včasný zásah zabraňuje rychlému množení mšic a jejich šíření.

Mšice: Jak vyhrát věčný boj? Zapojte včas hmyzožrouty, rostliny smradlavky a další vychytávky
Info ikona

Podstatná je prevence. Nezaspěte, začněte už na podzim a dejte na přírodní postřiky

Rostliny, které je nutné na zimu uklidit mimo mráz, mohou mít na listech vajíčka nebo zbytky mšic. Vždy je třeba rostliny zkontrolovat a takové listy případně odstranit.

Rozhodně je také třeba odklidit všechny spadané listy rostlin, na kterých by mohla zůstat vajíčka mšic. Ty vyhodit nejlépe do hnědé popelnice, ne na domácí kompost, nebo spálit, protože jsou vajíčka skutečně přežít mráz a zimu.

Jarní prevencí rozumíme postřiky, jenž si snadno připravíme zdarma po domácku a přirozeně nebo jednoduše zakoupíme v zahradnictví. Dále také ošetření kmenů stromů lepem proti mravencům, aby se na strom nedostali a mšice, resp. mšicí vajíčka, nepřinesli.

Vychytávkou jsou také žluté lepové pásky, které nám pomohou výskyt mšic odhalit včas.

Vysaďte rostliny, co mšice odradí a přilákejte hmyz, co je sežere

Už naše babičky radily, mezi růže zasaď česnek. Stejně dobře odhání mšice i kopr nebo lichořeřišnice . Perfektně funguje afrikán, kterým se dá krásně olemovat užitková zahrádka.

Podzimní prevence dále rozumíme například hmyzí hotel. Ten si doma snadno vyrobíme nebo si vystačíme s vhodně poskládanými kameny či dřevem. Hmyz, který se živí mšicemi, je v tomto případě náš velký přítel. Jím jsou především slunéčka sedmitečná (obrovské množství mšic spořádají hlavně jeho larvy), zlatoočky, škvoři a larvy pestřenek.

Mšice: Jak vyhrát věčný boj? Zapojte včas hmyzožrouty, rostliny smradlavky a další vychytávky
Info ikona

Co dělat, když mšice najdeme

Nebojte, i pokud narazíte na totálně obalený stonek mšicemi na jinak dobře vypadající rostlince, není vůbec pozdě. Nejčastěji mšice napadají růže, javor nebo například keře rybízu. Mšicemi obalené nově rašící stonky a listy odštípneme nebo ustřihneme a rovnou vyhodíme nebo spálíme. Při slabším výskytu na listech můžeme mšice prsty rozmáčknout.

Dejte pozor, po chemickém postřiku plody rozhodně nejezte!

Dále použijeme domácí postřik, nejběžněji kopřivový macerát nebo kopřivovou jíchu . Jícha trvá zhruba dva týdny, macerát vyrobíme za tři dny, naložením velké hrsti nařezaných kopřiv do litru dešťové vody, poté naředíme tři litry vody a rostlinky postříkáme. Výhodou je, že plody stromů nebo keřů můžeme po takovém postřiku bez obav sníst a funguje i jako hnojivo.

Nevýhodou je nižší účinnost oproti chemii. Dnešní nabídka je ale široká, a tak snadno vyberete dobře šetrnější postřik s rychlým účinkem. Dobu, za kterou je možné postřikem ošetřené plody jíst, naleznete na obale, většinou je to jeden měsíc.

Dále můžete zkusit i česnekový, rebarborový či tabákový výluh, ale nedopalkům z cigaret bychom se raději vyhnuli.

Roční předplatné Naše krásná zahrada

Aktuální titulka Naší krásné zahrady