Růže nám dělají radost po celé léto svými nádhernými květy. Péče o ně je však trochu náročnější, ale výsledkem jsou barevné kultivary růží vzpřímených, popínavých, stromkových, čajových a mnoha dalších. K tomu, aby růže kvetly, je ale potřeba starat se o ně, aby je nenapadaly nejrůznější choroby a aby se k nim nedostali škůdci. Bohužel, jak choroby, tak škůdci si na růžích dokážou doslova vyřádit.
Nejčastější choroby růží:
- Černá skvrnitost (Diplocarpon rosae)
- Padlí růžové (Sphaerotheca pannosa var. rosae)
- Rez růžová (Phragmidium mucronatum)
- Šedá hniloba (Botrytis cinerea)
Méně časté, ale přeci jen nezanedbatelné, jsou i tyto choroby:
- Bakteriální nádorovitost (Agrobacterium tumefaciens)
- Antraknóza (Sphaceloma rosarum)
- Skvrnitost zelené kůry – Coniothyrium wernsdorffiae
- Plíseň růžová, tzv. nepravé padlí – Peronospora sparsa
Chorobám růží se dá v některých případech předejít. Důležitá je hlavně prevence -zejména výběr odolných odrůd, zajištění dobrého proudění vzduchu mezi rostlinami, vyvážené hnojení, včasné odstraňování napadených částí rostlin, případně použití preventivních postřiků na přírodní bázi. V případě silnějšího napadení je možné použít vhodné fungicidy.
Většina chorob, které růže postihují, vzniká díky nadměrnému vlhku, a překvapivě i díky nepříliš velkému teplu. V takovém klimatu se nejvíce daří rozvoji hub, a mezi nimi to jsou i houbové choroby. A když se k těmto faktorům přidá ještě nesprávně prováděná zálivka (ruku na srdce - kdo zalévá stylem pokropíme všechno včetně listů"), málo odolná odrůda růží v kombinaci s nevhodným prostředím a na problém je zaděláno. U většiny houbových chorob, které se již rozbujely, bude potřeba použít fungicid a napadené části rostlin likvidovat spalováním (v žádném případě je neodnášíme na kompost, spory houbových chorob v takovém prostředí přetrvávají).
Černá skvrnitost téměř nepostihuje stromkové růže
Velmi rozšířená a nebezpečná houbová choroba je černá skvrnitost, která je charakteristická rozšiřujícími se paprskovitými černými skvrnami na spodních stranách listů. Skvrny se postupně rozšiřují a mohou vytvářet i souvislé plochy. Nejzranitelnější jsou mladé výhony na měkkém dřevě růží. Takto napadené rostliny nejsou schopny se bránit mrazům v zimě, protože jsou chorobou vysílené, a velmi často přes toto období uhynou. Jako postřik používáme Nitrosan 50 nebo Sulikol K, který zároveň funguje i proti padlí.
Rez růžová, nebezpečí pro plané růže
Na kulturních růžích tuto chorobu nalezneme jen zcela výjimečně, zato planě rostoucí růže bývají napadeny častěji. Odtud se ale choroba může šířit i do zahrad. Charakteristická jsou jasně oranžově červená ložiska na jaře a oranžové prášivé kupky, drobné jako špendlíková hlavička přes léto. Listy, které jsou zasaženy nejvíce, žloutnou a opadávají. Jako vhodný postřik se osvědčil např. Kuprikol 50 nebo Sulikol K, případně Fundazol.
Plíseň šedou nalezneme i třeba na vinné révě
Tuto chorobu poznáme podle rychle rostoucího šedého povlaku, který se objevuje na listech, ale postupuje i na květní stonky, a rovněž ji můžeme spatřit na květech v podobě šedých nebo hnědých skvrn. Plísní trpí především velmi plné květy. Choroba se stejně, jako další houbové choroby, šíří v období deštivých a chladnějších dnů. Postihuje kromě růží také třeba vinnou révu. Plíseň šedou velmi dobře likvidují přípravky na bázi síry, které můžeme doplnit Fundazolem.
Ani škůdci se růžím nevyhýbají
A je jich docela slušná řada. Nejčastěji na růžích nalezneme mšice, které rostliny intenzivně vysávají a poškozují tak celé rostliny. Velmi rychle se množí a protože rostliny napadají v celých hejnech, v několika málo dnech je mohou úplně zlikvidovat. Při výskytu mšic je vhodné použít osvědčený postřik, ale velmi dobře fungují i "babské rady" (octová voda, mýdlový roztok, zředěná kopřivová jícha). Klást důraz bychom měli ale na prevenci. Ta je vcelku jednoduchá - společně s růžemi vysazujeme takové rostliny, které mšicím nevoní - cibuli, česnek nebo levanduli. Také můžeme do zahrady přilákat přirozené mšicí predátory - slunéčka, zlatoočka, škvory.
Další škůdci, kteří se na růžích umí opravdu vyřádit:
- svilušky
- pilatky a pilatěnky
- pidikříšek růžový
- drátovci
- háďátko
- obaleč
- lalokonosec
- listokaz
- žlabatka
- chrousti
Například pidikříšek růžový je několik milimetrů velký polétavý hmyz, jehož larvy se živí sáním spodních stran růží. Rostliny žloutnou a listy odpadávají. Jeho výskyt zaznamenáme, pokud se rostlin jen dotkneme. Pidikřísci začnou odskakovat a přelétávat. Preventivně je vhodné provádět na podzim hluboký řez rostlin a odstříhané výhony pálit. Jako postřik proti pidikříškovi použijeme např. Arborol M nebo Nitrosan 50.
Zajímavá je také housenka píďalky Tmavoskvrnáče zhoubného (Erannis defoliaria). Pokud ji nalezneme na listech růží, snaží se zvláštním "píďalkovitým" pohybem co nejrychleji zmizet. Při jejím výskytu použijeme okolo růží lepové pásy, které zachytí jak housenky, tak dospělé motýly.
Obaleče růžového zase poznáme podle charakteristických pavučinkových hnízd, které nalezneme ve stočených nebo k sobě slepených listech. Jeho housenky jsou gurmáni, protože se specializují především na poupata a mladé, rašící lístky růží. Napadené rostliny je potřeba ostříhat, protože hnízda odolávají postřiku. Na výskyt housenek obaleče používáme tzv. systematické postřiky, jako je Sodep či Metation.
V podstatě na většinu škůdců platí jednoduché pravidlo - poškozené výhony a listy růží likvidovat, rostliny prosvětlovat, a dopřát jejich přirozeným nepřátelům, aby se u nás na zahradě cítili jako doma. V případě většího výskytu škůdců pak bude nezbytné použít vhodný postřik.
V naší fotogalerii naleznete ukázky jak chorob, tak škůdců růží.
