Fotogalerie
Smetanka lékařská (Taraxacum officinale) – na jaře sbírejte jen mladé listy (trhané ještě před rozkvětem pampelišky). Smetanka je ale léčivá celá. Obsahuje různé hořčiny, třísloviny, cukry, organické kyseliny, glykosidy, steroly, saponiny, minerální látky a vitamin C. Mladé listy se hodí zvláště na salát.
Foto: Shutterstock
Popenec obecný (Glechoma hederacea) – obsahuje látky povzbuzující zažívání, “čištění krve” i léčbu rýmy (vitamin C). Sbírá se nať s kvítky, ideálně na začátku kvetení, kdy má výraznou chuť i vůni (něco mezi bazalkou a šalvějí). Používá se do salátů nebo pomazánek.
Foto: Shutterstock
Orsej jarní (Ranunculus ficaria) – trhejte větší lístky, ale jen do doby, než rostlina začne nasazovat na květ. Jakmile začne kvést, vytváří látku s palčivou chutí, která může vyvolat podráždění střev a žaludku. Orsej je ideální k “čištění krve”, urychlení látkové výměny a obsahuje vitamin C.
Foto: Shutterstock
Ptačinec žabinec (Stellaria media) – sbírejte vždy nať před rozkvětem, kvetoucí už bude nahořklá. Rostlina obsahuje minerální soli, vitaminy C a E, podporuje metabolismus a má močopudné účinky.
Foto: Shutterstock
Sedmikráska chudobka (Bellis perennis) – obsahuje minerální látky, hořčiny, silice a další látky, které podporují látkovou výměnu v játrech. Sbírají se lístky i květy, které se přidávají do salátů nebo na chlebíčky, ale krásně vypadají i ve vývarech. Do nich je však přidávejte až před servírováním, jinak ztratí barvu i chuť. Květy můžete také potřít bílkem, posypat moučkovým cukrem a ozdobit jimi jakýkoli dezert.
Foto: Shutterstock
Šťovík kyselý (Rumex acetosa) – sbírá se mladá nať a listy. Obsahují silice, flavonoidy, karotenoidy, z minerálních látek hlavně železo, dále vitamin A a C a pozor – kyselinu šťavelovou. Ta ve větším množství odvápňuje organismus a může poškodit ledviny, proto čerstvý šťovík kombinujte s mléčnými výrobky (doporučovaná denní dávka šťovíku je 50–100 g). Šťovík se užívá pro lepší trávení, výborný je do salátů, karbanátků, omelet, pomazánek, ale hodí se i ke skopovému masu nebo k rybám.
Foto: Shutterstock
Česnáček lékařský (Alliaria petiolata) – chutná jako medvědí česnek, jen je jemnější. Je vhodný do pomazánek, polévek, různých dipů, k těstovinám, do salátů... ale je dobrý i jen s chlebem namazaným máslem. Tepelně se neupravuje. Sbírají se vrcholové části rostlin – květenství a mladé listy. Obsahuje hodně vitaminu C.
Foto: Shutterstock
Hluchavka nachová (Lamium purpureum) – sbírají se mladé výhonky, listy a květy. Obsahují třísloviny, saponiny, éterické oleje, glykosidy, silice, antioxidanty, vitaminy, minerální látky, aminokyseliny, sacharidy... Hluchavka se přidává do salátů a polévek, ale spíš v menším množství. Květy mohou zdobit různé dezerty.
Foto: Shutterstock
Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) – kromě vitaminu C obsahuje množství látek, které rozpouštějí soli v těle – proto se bršlice užívá např. při dně. Sbírají se mladé svěží listy, které se používají do salátů, polévek nebo na chléb. Větší listy se přidávají do nádivek, špenátu a omelet.
Foto: Shutterstock
Řebříček obecný (Achillea millefolium) – je zdrojem vitaminů, antioxidantů a dalších látek. Sbírají se mladé lístky, které ještě nemají tak pronikavě hořkou chuť jako v pozdějším věku. (Hořkých látek mívají více také na sušších místech.) Přidávají se do pomazánek, salátů, smoothie, ale oceníte je i v omáčkách a vývarech, hodí se i ke zvěřině nebo houbám...
Foto: Shutterstock
