Zuzana Kajnarová: Velikonoce a zahrada

Jak vypadá Velikonoční realita známé herečky?

Rychlý přehled

Zuzana Kajnarová tráví svátky na chalupě
Zahrada je pro ni radost i dřina
Dodržuje tradiční velikonoční zvyky
Balancuje mezi prací a rodinou

Tip redakce

Inspirujte se přírodními tradicemi.
Barvení vajíček cibulí má kouzlo.
A zvládne ho každý.

Zuzana Kajnarová: Zahrada jako každodenní výzva

Zuzana Kajnarová se netají tím, že její vztah k zahradničení je směsicí nadšení a čistého fyzického utrpení. Herečka přiznává, že jakmile má volno a vrhne se do práce s hlínou, její tělo jí to okamžitě a velmi nekompromisně spočítá i s úroky.

„Pokud jde o zahradu, to je věčný boj. Pokud mám volno, vždycky si absolutně odrovnám záda, ruce i nehty. Snažím se to dát nějak do kupy, zaseju, vysázím. Během června se ještě o zahradu zvládám starat. Ale pak jsou prázdniny, my odjedeme a já přijedu někdy v půlce července a zjistím, že hrášek už je tvrdej, maliny už má babička naštěstí v mrazáku a už to zarůstá plevelem.“

Plevel je v tomto příběhu hlavním padouchem, který trpělivě čeká na každou hereččinu dovolenou, aby mohl ovládnout její těžce vybudované impérium. Zuzana tak bojuje s časem i bujnou vegetací.

Zuzana Kajnarová: Příběh marocké máty

Když už se zdá, že je na zahradě vše na dobré cestě a bylinky spokojeně rostou, zasáhne do děje vyšší moc v podobě příliš horlivých pomocníků. Zuzana Kajnarová si vypěstovala silnou slabost pro mátu, zejména pro její marockou variantu.

„Mám hrozně ráda mátu. Loni jsem si s mátou hrála, mám ráda marockou mátu. Bohužel pak přijeli lidé, co nám měli posekat zahradu a posekali mi i tu mátu. Ale obrazila a na podzim jsem ji dokonce i usušila. U rybníka mám vodní mátu, ta je úžasná. Ale ta si roste sama.“

Příběh o posekané bylině má naštěstí šťastný konec, protože máta prokázala stejnou houževnatost jako její majitelka a odmítla se vzdát bez boje. Herečka tak nakonec mohla sklízet plody své trpělivosti, i když musela čelit nájezdům sekaček, které nerozlišují mezi plevelem a vybranou lahůdkou pro gurmány.

www.nkz.cz

Jak tráví Zuzka Kajnarová Velikonoce

Rodinný život u Kajnarových se v posledních letech točí kolem turistického oddílu, kam jejich děti nadšeně docházejí. Velikonoční svátky tak pro rodiče začínají neobvyklým klidem, protože jejich potomci vyrážejí na výpravu.

Tento krátký oddech je však jen tichem před bouří, protože nedělní návrat turistů znamená okamžitý přesun do akčního režimu plného barev a tradic. Zuzana se pak na chalupě vrhá do klasického barvení vajíček pomocí přírodních surovin, zatímco mužská část rodiny připravuje nářadí na pondělní koledu, jak se na správné venkovany sluší a patří.

„Děti chodí posledních pár let do turistického oddílu a na Velikonoce odjíždí na výpravu. Což je fajn, protože máme volný víkend. Vrací se v neděli, to pak máme hrozný shon. Odvezu je na chalupu, kde barvíme vajíčka v cibuli nebo děláme otisky květinek. Manžel se synem pletou pomlázku.“

Zuzana Kajnarová: Velikonoční tradice na chalupě

Vrchol jarních oslav probíhá ve Smilovicích, mlýn vytváří kulisu jako z pohádky a tradice se zde dodržují s až překvapivou důsledností. Zuzana si tyto okamžiky užívá, protože děti zde mohou zažít atmosféru, která se z moderních měst už téměř vytratila, a zapojit se do rituálů, které spojují celé generace sousedů.

„Ve smilovickém mlýně oslavy probíhají hodně tradičně a tam si to děti užijí. Děláme nádivku a jehněčí. Kluci chodí na koledu, někde jim otevřou, jinde drží ještě i tradice stužek, někde jsou dveře zavřené.“

www.nkz.cz

Zuzana Kajnarová: Velikonoční kuchyně

Kuchyně u Kajnarových o Velikonocích voní jehněčím masem a čerstvou nádivkou, což jsou pokrmy, které k těmto svátkům neodmyslitelně patří. Herečka sice trochu bojuje s pohledem na košíky přetékající cukrovinkami, ale zároveň chápe, že pro kluky je to zasloužená odměna za jejich pletení pomlázek.

Zuzana Kajnarová: Jak skloubit práci a život na chalupě

Zuzana Kajnarová ukazuje, že život známé osobnosti nemusí být jen o červených kobercích, ale také o upatlaných rukou od cibule a věčném hledání rovnováhy mezi prací a rodinou. Její upřímnost v otázkách zahradničení je osvěžující, protože se nesnaží předstírat dokonalost tam, kde vládne přirozený chaos české chalupy a rozmary počasí.

I přes veškeré bolavé klouby a zničené nehty se Zuzana na svou zahradu neustále vrací, protože kontakt s půdou je pro ni nejlepším způsobem, jak vypnout hlavu po náročném natáčení. Její plány na další sezóny zahrnují pravděpodobně další pokusy s marockou mátou a doufání, že sekačky tentokrát zůstanou v bezpečné vzdálenosti od jejích bylinkových pokladů.

Možná právě v tomhle chaosu se skrývá kouzlo svátků, které si pamatujeme nejdéle.