Za vše může jeden botanik
Pěstování rostlin, a to nejen okrasných, ale hlavně užitkových, ve vertikální poloze není vůbec žádná novinka. Asi nejvíce tímto způsobem pěstování rostlin prosluli v Japonsku, kde stále řeší nedostatek místa nejen pro bydlení, ale i pro výsadbu rostlin. Začali tak ozeleňovat nejen stěny balkonů, ale i několikapatrové budovy. Takovým hlavním propagátorem vertikálních zahrad byl francouzský botanik Patrick Blanc, jehož ozeleněné budovy můžete i v současnosti vidět v Paříži.
Jak to celé funguje
Se základním technickým provedením, jak rostliny pěstovat, přišel právě již zmíněný botanik, který si při svých cestách do subtropických lesů všiml, že některé rostliny dokážou růst i bez substrátu. A právě tento princip pěstování převedl do tzv. zelených stěn, kde se rostliny pěstují většinou v minerální plsti, která svojí strukturou napodobuje substrát či mech a slouží jako opora pro rostlinné kořeny. K zálivce pak slouží dešťová voda. Dodatečná vláha a umělá výživa je pak k rostlinám přiváděna uzavřeným okruhem automatické závlahy. Rostliny si tak odeberou, kolik skutečně potřebují a zbytek je odveden díky gravitaci do kanálku ve spodní části zelené stěny, odkud se vrací zpět do oběhu.
Výhody vertikálního pěstování rostlin
Kromě úspory místa a možnosti pěstování rostlin i tam, kde nelze mít klasické záhony, mají vertikální zahrady další výhody. Tou nejdůležitější, a to především ve městech, je zlepšení klima, kdy rostliny dokážou vyčistit vzduch od nečistot a prachu a zvyšují jeho vlhkost. Díky tomu se ochlazuje okolí, snižuje hluk a mají tak příznivý vliv na zdraví a psychiku lidí. Zelené fasády také dobře izolují budovy, snižují v nich výkyvy teplot a chrání je před nepříznivými vlivy, čímž prodlužují jejich živostnost. V neposlední řadě, ozeleněná stěna budovy vypadá prostě dokonale a o to více, pokud jsou rostliny vysázeny do nějakého obrazce, tzv. živé tapisérie.
Co můžeme pěstovat ve vertikálních zahradách
Sortiment rostlin, které lze takto pěstovat je poměrně široký a záleží, jaké klima v daném místě panuje. Pěstovat lze takto stálezelené okrasné druhy, převislé, ale i kvetoucí rostliny. Menší verzi vertikálního pěstování rostlin můžete použít také na balkonech či terasách, kde na stěnách lze pěstovat užitkové rostliny, a to nejen bylinky.
Jak se o vertikální zahrady starat
Nemáte-li zaveden automatický systém, který rostlinám dávkuje vodu a živiny, musíte je doplňovat sami. Kromě toho je nutno, byť v menší míře, i vertikální zahrady plet, protože semínka plevelů sem zalétnou stejně, jako u klasických záhonů. Nebo se o jejich přenos postarají ptáci. Je-li třeba, doplňujte uhynulé rostliny, a pokud se objeví škůdce, aplikujete stejné přípravky, jako na běžné zahradě.
Jak si vertikální zahradu založit
Pokud jsme vás k založení vertikální zahrady zlákali, není to vůbec nic složitého. Lze k tomu využít třeba dřevěné palety, různé koše, pytle, nad sebe zavěšené truhlíky nebo obyčejné PET lahve. Existují také speciální systémy, kde se rostliny pěstují hydroponicky, tj. v živném roztoku. V obchodech jsou také k dostání plastové sady, které se jen spojí, zavěsí a můžete vysazovat rostliny. Jestliže ale chcete provést rozsáhlejší ozelenění fasády, je dobré se poradit s odborníky, a to především kvůli statice a požární ochraně.
O autorce: Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
