Platíte zbytečně moc za topení? Díky pravidlu 21–18–16 můžete ušetřit, aniž byste doma mrzli
Proč vytápět ložnici stejně jako obývák, když v každé místnosti potřebujete něco jiného?
Tip redakce
Zapisujte si několik dní skutečnou teplotu v jednotlivých místnostech a nastavení termostatických hlavic. Snadno tak zjistíte, kde topíte víc, než potřebujete. Teploměr umístěte mimo radiátor, přímé slunce a průvan, aby měření nebylo zkreslené.
Za vytápění v domě nemusíte platit tisíce navíc. Pravidlo 21–18–16 pomůže ušetřit, aniž byste doma mrzli
Topná sezóna dokáže pořádně zatížit rodinný rozpočet, ale vysokým účtům za energie se dá alespoň částečně zabránit. Jedním z jednoduchých způsobů je pravidlo 21–18–16, které doporučuje přizpůsobit teplotu jednotlivým místnostem podle toho, jak často a k čemu je používáme. V obývacím pokoji tak může být příjemně teplo, zatímco v ložnici nebo na chodbě není nutné vytápět na stejnou teplotu. Správným nastavením topení můžete omezit zbytečnou spotřebu energie na vytápění v domě, aniž byste museli do postele chodit v zimní bundě.
Pravidlo 21–18–16 rozdělí teplo podle potřeb domácnosti
Vytápět celý dům nebo byt na stejnou teplotu je často zbytečné. Zatímco v obývacím pokoji trávíme večery u televize, v ložnici potřebujeme především klidný spánek a na chodbě se většinou zdržíme jen několik minut. Právě na tomto principu stojí pravidlo 21–18–16, které pomáhá rozdělit vytápění podle skutečného využití jednotlivých prostor.
Čísla představují orientační teploty ve stupních Celsia. Nejde o žádnou složitou techniku ani nákladnou investici. Základem je správné nastavení termostatických hlavic, kontrola skutečné teploty a přizpůsobení vytápění každodennímu režimu rodiny.
Obývací pokoj vytopte na 21 stupňů
Obývací pokoj bývá centrem domácího života. Odpočíváme v něm, sledujeme televizi, čteme si nebo trávíme čas s rodinou. Proto se jako výchozí hodnota doporučuje přibližně 21 °C. Stejná teplota může vyhovovat také pracovně, kde člověk několik hodin sedí u počítače.
Ani zde však nemusíte za každou cenu trvat na konkrétním čísle. Pokud se při 20 °C cítíte příjemně, není důvod vytápět více. Naopak lidé, kteří většinu dne sedí bez pohybu, mohou potřebovat o něco vyšší teplotu.
Důležité je také zohlednit vlastnosti domu. V dobře zatepleném bytě se požadovaná teplota udržuje snadněji než ve starším domě s netěsnými okny a chladnými stěnami.
V ložnici stačí 18 stupňů
Ložnice je místem, kde se vyplatí vyzkoušet nižší teplotu. Jako orientační hodnota se často uvádí 16 až 18 °C, přičemž 18 °C představuje rozumný výchozí bod pro řadu domácností.
Chladnější prostředí může některým lidem usnadnit usínání a podpořit kvalitní spánek. Neznamená to však, že každý musí spát právě při 16 °C. Optimální teplota závisí na individuálních potřebách, lůžkovinách i zdravotním stavu.
Pokud se v noci budíte zimou, nemá smysl držet se doporučeného čísla za každou cenu. Smyslem úsporného vytápění není zhoršit pohodlí, ale najít takovou teplotu, která vám vyhovuje a zároveň zbytečně nezvyšuje spotřebu energie.
Chodba a komora nepotřebují stejné teplo jako obývák
Právě v méně využívaných místnostech bývá prostor pro úspory. Chodby, zádveří, spíže nebo některé komory nemusí být vytápěné na stejnou teplotu jako obytné prostory. Orientačně lze vycházet z hodnoty kolem 16 °C, vždy ale záleží na konkrétních podmínkách.
Pozor si dejte především na místnosti s chladnými obvodovými stěnami. Pokud teplotu snížíte příliš, může se na površích začít srážet vlhkost a časem se mohou objevit plísně. Riziko je vyšší v hůře zateplených domech a v prostorách, kde se nedostatečně větrá.
Nižší teplota také neznamená, že byste měli nechat některé místnosti úplně vychladnout. Teplo se totiž může přelévat ze sousedních pokojů a výsledná úspora pak nemusí odpovídat očekávání.
Koupelna potřebuje trochu jiný režim
V koupelně oceníme při sprchování nebo po koupeli vyšší teplotu než na chodbě. Orientačně se může pohybovat kolem 22 až 24 °C, ale záleží na osobních preferencích, velikosti místnosti i způsobu vytápění.
Zvláštní pozornost věnujte vlhkosti. Po sprchování otevřete okno dokořán, pokud to podmínky umožňují, případně použijte účinné odvětrávání. Krátké a intenzivní větrání pomůže odvést vlhký vzduch, který by se jinak mohl srážet na chladných stěnách.
Vyšší teplota sama o sobě problém s vlhkostí nevyřeší. Nejdůležitější je kombinace přiměřeného vytápění, správného větrání a dostatečné tepelné izolace.
Šest jednoduchých změn, které pomohou snížit spotřebu
Základem úsporného vytápění je správně nastavená teplota v jednotlivých místnostech. Velký rozdíl však mohou udělat i další drobnosti, které nevyžadují žádné zásadní investice.
1. Rozdělte domácnost na teplotní zóny. Určete si, kde potřebujete největší tepelný komfort a které místnosti mohou být chladnější. Podle toho upravte nastavení topení.
2. Kontrolujte skutečnou teplotu. Čísla na termostatických hlavicích obvykle představují orientační nastavení, nikoli přesnou teplotu v místnosti. Výsledek proto ověřte teploměrem umístěným mimo radiátor a přímé sluneční záření.
3. Snižujte teplotu, když to dává smysl. Pokud odcházíte na několik hodin do práce, můžete vytápění mírně omezit. Při delší nepřítomnosti lze útlum nastavit výrazněji, ale s ohledem na riziko vlhkosti a promrznutí objektu.
4. Nezakrývejte radiátory. Nábytek těsně před topením nebo dlouhé závěsy přes radiátor mohou bránit proudění teplého vzduchu. Radiátory proto nechte pokud možno volné.
5. Větrejte krátce a intenzivně. Dlouhodobě pootevřené okno zbytečně ochlazuje místnost. Lepší je otevřít okna dokořán na několik minut a poté je opět zavřít. Délku větrání přizpůsobte počasí a velikosti místnosti.
6. Zvažte programovatelný termostat. Umožní automaticky upravovat teplotu podle denního režimu. Nemusíte tak myslet na každou změnu a vytápění může pracovat efektivněji.
Každý stupeň dolů může znamenat úsporu vytápění v domě
Snížení teploty v místnosti o jeden stupeň může podle podmínek a způsobu vytápění přinést úsporu energie v řádu několika procent. Často se uvádí orientační hodnota kolem 5 až 6 %, nejde však o univerzální pravidlo platné pro každou domácnost. Výsledek závisí například na zateplení budovy, venkovní teplotě, zdroji tepla i způsobu regulace.
Proto se vyplatí začít postupně. Pokud jste dosud vytápěli obývací pokoj na 23 °C, zkuste nejprve 22 °C a sledujte, zda vám změna vyhovuje. Podobně můžete upravit vytápění v ložnici nebo na chodbě.
Nesnažte se ale ušetřit při vytápění v domě za každou cenu. Zvláštní pozornost věnujte domácnostem s malými dětmi, seniory a lidmi se zdravotními obtížemi, kteří mohou být na chlad citlivější. V takových případech má přednost bezpečný tepelný komfort.
Stačí začít několika rozumnými změnami a vytápění může být úspornější, aniž byste doma přišli o příjemné teplo.
