Neuvěříte, co se stane, když na pátek 13. sáhnete do záhonu!
Pátek 13.: Den plný zahradnických pověr
Naši předci tenhle den na zahradě rozhodně nepodceňovali. Ne proto, že by se báli magie. Zkrátka proto, že příroda má své nálady. A pátek 13. byl podle nich den, kdy je lepší spíš pozorovat než zasahovat. Co byste tedy tento den na zahradě určitě dělat neměli?
Proč na pátek 13. raději nezasahovat do záhonů
Podle starých zahradnických pověr se v tento den nemělo sázet ani přesazovat. Týkalo se to hlavně stromů, keřů a trvalek. Tedy rostlin, které mají vydržet dlouhé roky. Říkalo se, že kořeny se špatně chytí, rostlina zůstane slabá a první pořádný mráz ji dorazí.
Z dnešního pohledu to zní jako strašení, ale něco na tom je. Přesazování je pro rostlinu vždy stres. A pokud nejsou ideální podmínky, riziko neúspěchu roste. Lidé si tak tenhle nešťastný den vlastně pojistili tím, že ho vyhradili klidu a nedělali zásahy, které snesou odklad.
Řez stromů a pátek 13.: Historie a doporučení“
Řez stromů měl v lidové víře zvláštní váhu. Věřilo se, že rány otevřené v pátek 13. se špatně hojí a strom ztrácí sílu. U ovocných stromů se to mělo projevit menší úrodou, u vinné révy slabším růstem. Proto se v ten den nůžky ani pila nevytahovaly.
Zajímavé je, že moderní zahradnictví sice pověry neřeší, ale stejně doporučuje řez provádět jen za vhodného počasí a v dobré kondici rostliny. Takže i tady se folklor a praxe potkávají víc, než by se zdálo.
Které květiny na pátek 13. potřebují oddech
Květiny měly být na pátek 13. obzvlášť citlivé. Podle lidových představ nekvetly naplno, měly bledé barvy a jejich krása rychle vyprchala. Nejčastěji se to vztahovalo na růže a okrasné keře, které byly pýchou každé zahrady. Proto se jejich výsadba raději odkládala.
Možná šlo jen o symboliku, možná o zkušenost, že unáhlené sázení se nevyplácí. A možná si lidé prostě chtěli dopřát den, kdy se nemusí honit za dokonalým záhonem.
Sázení a úroda: Co říkají pověry o pátek 13.
Na venkově se tradovalo, že semena zasetá v tento den špatně vzcházejí. Úroda měla být slabá, místy chyběla a někdy ani nedozrála. Zvlášť se to říkalo o obilí a kořenové zelenině. Když si uvědomíme, jak důležitá byla úroda pro přežití, dává smysl, že lidé hledali jakýkoli způsob, jak riziko snížit. Den s pověstí smůly byl ideální záminkou, proč se setí vyhnout a počkat na příznivější chvíli.
Práce, které jsou v pátek 13. bezpečné a užitečné
Aby to nebylo jen o zákazech, pátek 13. měl i světlou stránku. Byl ideální na pletí, úklid zahrady a vyhánění všeho, co tam nemělo co dělat. Věřilo se, že plevel vytrhaný v tento den se hůř vrací. Hodilo se také kompostování, opravy plotů, záhonů nebo nářadí. Zkrátka práce, které něco uzavírají a čistí, místo aby začínaly nové životy.
Pátek 13. a Měsíc: Jak pověry ovlivňovaly zahradu
Pokud pátek 13. vyšel na ubývající Měsíc, pověry nabíraly na síle. Plevel se měl nevracet, škůdci měli slabší návrat a zahrada si prý na chvíli oddechla. Dnes to bereme s úsměvem, ale když se na to podíváme blíž, dává to zvláštní smysl. Mnoho tehdejších zákazů vedlo k tomu, že lidé ten den zpomalili, uklidili a dali přírodě prostor. A možná právě proto se zahradám dařilo. Ne kvůli smůle, ale díky trpělivosti.
