Mnoha lidem připadají trny a ostny jako jedno a to samé, zkrátka synonymum, podle odborníků na morfologii rostlin jde ale o dva různé útvary. Jejich rozlišení je až překvapivě snadné – poradíme vám mnemotechnickou pomůcku.
Jak se od sebe trny a ostny liší
Trny jsou tvrdé a tuhé (to ale ostny někdy také) a z rostliny je na rozdíl od ostnů neodlomíte. Jde o přeměněnou část rostliny (nejčastěji větévku, kořen, list nebo palist), z jejíchž buněk je také trn vytvořen. Trny se vyznačuje například dřezovec trojtrnný, trnovník akát, hloh, trnka, dřištál a jiné rostliny.
Osten naopak představuje špičatý výběžek pouze a výhradně povrchových pokožkových buněk. Pokud na něj zatlačíte – odlomí se, ale dřevo pod ním zůstane nepoškozené. Kromě růží mají ostny třeba i maliníky, ostružiníky, angrešt, ale i obaly (ostnité číšky) kaštanů. Obecně je rozšířená mnemotechnická pomůcka “o-o”: jde-li bodec “odlomit”, jedná se o “osten”.
Trna a ostny jako obrana i úkryt
Trny i ostny slouží k obraně rostlin před zvířaty, která by je chtěla sežrat. I tak mají rostliny ale někdy smůlu, protože osla, velblouda ani žirafu stejně od jejich úmyslu neodradí. Nebyla by to ale příroda, aby něco nevymyslela. Představte si, že akácie z Jižní Ameriky je vybavena dutými trny, které osidlují mravenci. Při pokusu o konzumaci rostliny začnou mravenci svůj příbytek, tedy danou akácii bránit a to tak urputně, že odradí dokonce i slony. Krásná ukázka symbiózy.
