Řebříček je v původní formě považován za plevel. Existuje však v mnoha barevných kultivarech, které rozsvítí každý kout. Navíc je nenáročný, nevadí mu sušší podmínky, a proto by neměl v trvalkových výsadbách chybět.
V zahradách se někdy nacházejí místa, na nichž je mocnost půdy opravdu malá. Podloží tvoří kameny nebo šotolina a vrstva půdy je vysoká jen pár centimetrů. I tady je ale možné pěstovat rostliny.
Český spolek perenářů vyhlašuje každý rok trvalku sezony. Letos se jí stala amsonie – nenáročná, dlouhověká a neagresivně se rozrůstající rostlina, která je u nás sice méně známá, ale to se jistě brzy změní.
Hledáte-li mohutnější trvalku a máte na zahradě vlhčí půdu – právě jste ji našli. Jmenuje se sadec, dorůstá často až do dvou metrů a včely a motýli ji milují.
Některé trvalky možná působí příliš obyčejně, ale je na ně spolehnutí, rostou a šíří se skoro samy a dokážou rozzářit zahradu v době, kdy většina rostlin teprve vyrašila. K takovým patří kamzičníky.
Kakosty jsou početným rodem jednoletých, dvouletých i vytrvalých rostlin, které rostou na mnoha různých stanovištích. Uplatnění proto najdou v téměř každé zahradě.
Bylinky jsou nenáročné a můžete je pěstovat kdekoli – na zahradě i v nádobě na terase nebo balkoně. Než se ale pro některou rozhodnete, ujasněte si, jaké podmínky jí můžete nabídnout a co od ní očekáváte.
Kromě cibulovin jsou pro jaro typickými rostlinami i prvosenky. Existují v mnoha druzích a při správné péči se z nich můžete těšit na záhonech, ve skalkách i v nádobách.
Sporýš se u nás pěstuje jako letnička nebo krátkověká trvalka. Má rád slunce, zvládá sucho, sám se přesévá – zkrátka ideální adept do trvalkových záhonů. V úvahu přicházejí tři druhy.
O štěrkových záhonech jste určitě slyšeli. A teď si představte, že byste štěrk nahradili pískem. Váháte? Nenechte se odradit. Pravdou je, že výsadba do písku má mnoho výhod.
