architekt

Úplně bezúdržbová zahrada neexistuje, můžete se k ní ale hodně přiblížit. Při výběru velikosti pozemku, rostlin i náročnosti materiálu buďte proto realističtí: hodina týdně je minimum času, které zahradě o velikosti 500 metrů čtverečních musíte věnovat.

Dům ve stylu expresivního funkcionalismu, letitá zahrada a vytříbený vkus majitelů se smyslem pro perfektní detail si žádaly citlivý přístup architektů už od prvních skic.

Plánujete zahradu a jste fanoušky přírodních materiálů a divokých trvalkových záhonů? Inspirujte se naším rozhovorem se zahradním architektem Stanislavem Schwarzem z ateliéru Profizahrady, který pomocí kamene vytváří v zahradách malá umělecká díla a dozajista pro tuto činnost nadchne i vás. Vyhnete se tak začátečnickým chybám a ušetříte čas i peníze.

Na větším rovinatém pozemku vznikla zahrada pro mladou akční rodinu. Dominují tu vzrostlé borovice, které utvořily charakter místa, a daly tak vzniknout zahradě s lehce lesním charakterem.

Původně to byla roky udržovaná stará zahrada v chatové oblasti. Na pozemku bylo několik odrostlých smrků a ovocných stromů. Jak se měnila životní cesta rodiny, místo chatky se postavila moderní dřevostavba a ze skromné zahrádky vznikl plnohodnotný „venkovní byt“.

Majitel této zahrady snil o místě pro bydlení, z nějž se dobře dostane do Prahy a odkud to zároveň bude mít blízko do přírody. Nakonec se mu ho povedlo najít, a teď se tu cítí doma.

Zahrada v satelitní zástavbě kousek za Prahou je jedna z nejmenších (ne-li vůbec nejmenší), jakou architekti ateliéru Flera navrhovali: má pouhých 235 metrů čtverečních. Domovní zeď navíc lemuje pás okapového chodníku, který musí zůstat zachován. Jak sem dostat všechno, co má mít příjemný relaxační prostor navazující na rodinný dům?

Zahrady v krajině vyžadují specifický přístup. Pokud se ale budete držet dějinami prověřených lokálních řemeslných postupů a místně dostupných materiálů, nemělo by to dopadnout špatně.

Nový dům na kraji rozvolněné výstavby potřeboval příjemné a útulné zelené (a samozřejmě i barevné) orámování. Obyvatelé si přáli zahradu přírodního charakteru, propojenou s vlídnou okolní krajinou jižních Čech.

Rozlehlý pozemek, zčásti slunný, zčásti „lesní“, se měl podle přání majitelů proměnit v pohodlné místo pro relaxaci, odcloněné od okolí. Cílem bylo propojit dům s okrasnou zahradou, pokud možno v tradičním anglickém stylu, a zároveň vytvořit zeleninovou zahradu s viktoriánským skleníkem.