Většina zahradníků dělá na podzim jednu zásadní chybu: sklidí ze záhonů úrodu a nechá je ležet ladem. Přitom je můžete už teď připravit na jaro a získat tak časový náskok i připravit podmínky pro lepší úrodu.

Ředkvičky jsou jednou z prvních zelenin, které na jaře sklidíte. Jsou nenáročné, rychle rostou a jejich svěží lehce pikantní chuť zpestří každý salát, chléb s pomazánkou nebo obložený talíř. A co víc, zvládne je vypěstovat i naprostý začátečník. Jak na ně, aby byly velké, šťavnaté a křehké?

Jestli příroda něco vyloženě nemá ráda, jsou to prázdné plochy. Jakmile se někde objeví volné místo, velmi rychle na něm vyroste cokoliv zeleného, z našeho pohledu plevel. Jestli právě teď sklízíte cibuli, česnek, brukvovitou zeleninu nebo cokoliv dalšího a záhony zejí prázdnotou, rychle je zaplňte. Nebo to udělá příroda za vás.

Běžný hlávkový salát je stále většinou považován za jarní zeleninu, tak trochu jako ředkvičky. Přitom oba druhy zeleniny se už dávno můžou s úspěchem vysévat od jara do podzimu, jen je třeba pro každé období vybrat tu správnou odrůdu. Poradíme vám, jaký salát je nejlepší pro červnový výsev, abyste si mohli křupavé listy čerstvého salátu z vlastní zahrady vychutnávat i v horkých letních dnech. Pěstujte vhodné odrůdy hlávkových salátů, ale i saláty listové.

Nemusíte vlastnit zahradu, abyste si vypěstovali vlastní zeleninu. Stačí mít balkon nebo nevyužitou terasu. Pěstování v nádobách není nic těžkého, jen je potřeba si ho předem promyslet a vytvořit základní zázemí.

Všichni zahrádkáři netrpělivě vyhlížejí polovinu května, aby už mohli vysadit sazenice plodové zeleniny na venkovní záhony. Nejčastěji se jedná o rajčata, ale jejich vysazením práce nekončí.

Říká se, že i starý děd na jaře shodí mech. Takže když on, proč ne vy? Důvodů existuje víc než spousta. Sepsali jsme prvních deset důvodů, další už jsou na vás.

Máte-li pro pěstování zeleniny jen omezenou plochu, vyplatí se postupovat podle pěstebního plánu. Při promyšleném sledu plodin a ve smíšených kulturách prospívají všechny druhy zeleniny mnohem lépe.

Mezi velikostí sice drobné, ale přesto velmi obávané škůdce našich zahrad patří bezesporu dřepčíci. Tito na první pohled křehcí tvorečkové jsou důkazem, že nenápadný vzhled rozhodně neznačí neškodnost. Dřepčíci se zvládají rychlými skoky přemisťovat z rostliny na rostlinu a po přemnožení napáchat i spoustu škody. Jejich kusadlům padnou za oběť nejčastěji rostliny z čeledi brukvovitých.