Simona Sedláčková

S locikou kompasovou se pravděpodobně setkal každý zahrádkář či pěstitel zeleniny. Na zahradách a v polích ji považujeme za obtížný plevel, který vyrůstá opakovaně, ale naštěstí se poměrně dobře vytrhává i s kůlovým kořenem. Možná jen málokoho napadne, že nebýt lociky, tak bychom neznali ani báječně křupavý hlávkový salát.

Některé odrůdy růží upoutají na první pohled svou ušlechtilou krásou, jiné vás osloví až poté, co si k jejich květům přičichnete. A pak jsou tu růže damašské, které každého oslní krásou a omámí neopakovatelnou vůní. Není nic složitého, pěstovat je na vlastní zahradě, navzdory tomu, že největší věhlas mají jako zdroj růžového oleje. Tušíte, kde se pěstují nejznámější damašské růže?

Někdo má to štěstí, že mu na zahradě pod stromy nebo v trávníku rostou jedlé houby, ale je to spíš výjimka. Nejčastěji se v zahradách objevují nejedlé či přímo jedovaté druhy hub, které by v polévce ani ve smaženici nikomu radost neudělaly. Navíc výskyt hub může i signalizovat, že s vaší zahradou není něco v pořádku.

Růže svraskalá krásně kvete a plodí masité šípky, vhodné pro přípravu skvělého džemu, ale její vysazení do zahrady bychom měli pečlivě zvážit. Tato růže se dokáže chovat jako nebezpečná invazivní rostlina, které se rychle rozrůstá a jakmile ji jednou seříznete, jenom podpoříte její masivní šíření po okolí.

Po citronu vonící meduňka by neměla chybět snad v žádné zahradě. Pěstuje se velmi snadno a své uplatnění najde tato trvalka v kuchyni i jako bylinka, která má uklidňující účinky na pocuchané nervy. Z meduňky si můžete uvařit čaj pro dobré spaní nebo vyrobit chutný likér. A listy meduňky můžete dokonce použít i jako první pomoc při poštípání hmyzem.

Podle prvních předpovědí meteorologů na letošní léto nás čekají vlny až brutálních veder, střídané prudkými dešti a bouřkami. Pokud této předpovědi hodláte přizpůsobit i výběr balkonových květin do svých truhlíků, pak vsaďte na vitálku, všelichu, ostruhatku nebo afrikán.

Okrasná a silně medonosná klejicha byla do Evropy zavlečena už v 17. století. Dokud se držela jenom v parcích a zahradách, všichni ji obdivovali. Pak ale unikla i do volné přírody a obdivu byl konec. Klejicha se projevila jako obtížný invazní druh, který u nás, především na jižní Moravě, zarůstá vinohrady a stepní louky a vytlačuje původní, domácí druhy rostlin.

I ti, kteří sběr lesních hub považují za životu nebezpečnou zábavu, většinou žampiony milují. Považují je za chutné a bezpečné houby. To ano, od žampionů, které si běžně zakoupíte v obchodech žádné nebezpečí nehrozí, ale v přírodě se najdou i žampiony, které mohou naše žaludky pěkně potrápit. Přitom rostou docela hojně a nevyhýbají se ani zahradám. Radost z nálezu krásného žampionu na vlastním trávníku se tak dokáže změnit v hodně nepříjemnou záležitost.

Orchideje vnímá široká veřejnost především jako exotické rostliny s nádhernými květy, které si všichni mohou koupit v květinářstvích i v běžných supermarketech. Naproti tomu naše domácí druhy orchidejí se velkému zájmu netěší. Možná je to způsobeno i tím, že zemní druhy orchidejí, které rostou v naší přírodě, se jen těžko mohou pěstovat na zahradách. Přitom se jedná o krásky, které si naši pozornost určitě zaslouží.

Pěstitelé hortenzií se často omezují jen na keřovité druhy, oblíbené pro mohutná kulovitá květenství plná barev. Daleko v pozadí zájmu pak postává skromnější a mnohem méně nápadný druh, hortenzie řapíkatá. Jedná se o popínavou dřevinu s krémově vybarveným květenstvím, kterou můžete směle vysadit i do stinného koutu zahrady.