Konev ještě neschovávejte, radí zahradnice. Některé rostliny mohou v zimě uschnout, i když venku prší

Venku prší, a přesto mohou rostliny před zimou trpět suchem. Víte, které potřebují ještě zalít?

Tip redakce

Při kontrole vláhy se nespokojte s pohledem na povrch půdy. Opatrně odhrňte zeminu u rostliny a ověřte, zda je vlhká i níže u kořenů. U květináčů zkontrolujte také odtokové otvory, aby přebytečná voda mohla volně odtékat.

Podzimní zalévání zahrady pomůže rostlinám připravit se na zimu

Když se dny zkracují a listí začíná opadávat, většina zahrádkářů omezuje péči o zahradu na minimum. Jenže právě podzimní zalévání zahrady může rozhodnout o tom, v jaké kondici se rostliny probudí na jaře. Zatímco opadavé keře a stromy se postupně připravují na vegetační klid a voda už jim nechybí, jiné dřeviny potřebují dostatek vláhy i v chladnějších měsících roku. Neznamená to však, že máte zalévat automaticky každý týden. Mnohem důležitější je sledovat počasí, stav půdy a potřeby jednotlivých rostlin. Podzimní zálivka má totiž svá pravidla a její načasování je stejně důležité jako množství vody.

Stálezelené dřeviny žízní, i když už dávno nerostou

Jehličnany i stálezelené listnáče zůstávají zelené po celý rok. Jejich listy nebo jehlice proto odpařují vodu také v zimě, zejména za slunečných a větrných dnů. Kořeny ji však při promrzlé půdě nedokážou dostatečně doplňovat. Výsledkem může být takzvané fyziologické sucho, tedy stav, kdy je v půdě dostatek vody, ale rostliny ji nejsou schopné využít. Na jaře se to pak projeví hnědnutím jehlic nebo zasycháním narašených listů.

Pozornost si zaslouží především túje (Thuja), cypřišky (Chamaecyparis), jalovce (Juniperus), bobkovišně (Prunus laurocerasus) a rododendrony (Rhododendron). Pokud je říjen suchý a půda není promáčená, dopřejte těmto rostlinám vydatnější zálivku. Vodu směřujte vždy ke kořenům, nikoli pouze na listy a jehlice. Cílem je provlhčit půdu do hloubky, aby si rostlina vytvořila dostatečnou zásobu vláhy před příchodem mrazů.

Nově vysazené keře potřebují pomoc častěji než ty zavedené

Podzim je vhodným obdobím pro výsadbu mnoha dřevin. Půda bývá ještě relativně teplá a kořeny mají čas se před zimou uchytit. Právě nově vysazené keře a stromy ale nesmějí zůstat v suché zemině.

Zálivku potřebují například nově vysazené růže (Rosa), hortenzie (Hydrangea), tavolníky (Spiraea) nebo ovocné stromky. Vodu jim dopřejte po výsadbě a podle počasí také v dalších týdnech, dokud půda nezamrzne. Vlhkost kontrolujte nejen na povrchu, ale i několik centimetrů pod ním.

• Rada naší zahradnice: Pozor na častou chybu. Lehké večerní pokropení půdy nestačí. Lepší je méně častá, ale důkladná zálivka, která pronikne ke kořenům. Současně však nesmí vznikat dlouhodobě přemokřená půda, v níž kořeny trpí nedostatkem vzduchu.

Rostliny v nádobách jsou v největším ohrožení

Květiny a dřeviny v květináčích mají proti rostlinám vysazeným v záhonech jednu velkou nevýhodu. Omezený objem substrátu rychleji vysychá a kořenový bal je vystaven větším teplotním výkyvům. To platí nejen pro trvalky, ale například i pro v nádobách často pěstované zimostrázy (Buxus sempervirens), cesmíny (Ilex) nebo drobné jehličnany.

Za suchého podzimu kontrolujte vlhkost substrátu pravidelně. Zalévejte ve dnech, kdy je půda v nádobě suchá a teploty zůstávají nad bodem mrazu. Přebytečná voda musí mít možnost odtéct, protože trvale mokrý substrát může způsobit uhnívání kořenů.

• Rada naší zahradnice: Nádoby umístěné na balkoně nebo terase navíc chraňte před nadměrným vysycháním a promrzáním. Pomůže obalení květináče izolačním materiálem, třeba netkanou textilií nebo jutou, a umístění v závětří. Ani dobře zabezpečená nádoba ale nenahradí kontrolu vlhkosti.

Kdy podzimní zalévání zahrady pomáhá a kdy už může škodit?

Rozhodující pro podzimní zálivku není konkrétní datum v kalendáři, ale počasí a stav půdy. Pokud pravidelně prší a zemina zůstává přirozeně vlhká, další zálivka není potřeba. Stejně tak nezalévejte do zmrzlé půdy, která vodu nedokáže účinně přijímat, a naopak by hrozilo například roztržení květináče či přímo poškození kořenů při zamrznutí nadbytečné vody.

Nejvhodnější je zalévat během dne, kdy je půda rozmrzlá a teploty jsou nad nulou. Vyhněte se zálivce těsně před očekávanými silnými mrazy, zejména pokud je zemina už dostatečně vlhká. Voda by neměla zůstávat v miskách pod květináči ani vytvářet kolem kořenů dlouhodobé mokro.

A co trávník, trvalky a opadavé keře? Pokud mají dostatek přirozené vláhy a postupně se připravují na zimní klid, zpravidla nepotřebují zvláštní pravidelnou zálivku. Výjimkou mohou být čerstvě vysazené rostliny nebo mimořádně dlouhé období sucha.

• Rada naší zahradnice: Před příchodem zimy projděte zahradu a zkontrolujte především stálezelené dřeviny, letošní výsadby a květináče. Pokud je půda suchá, dopřejte rostlinám vodu včas. Jakmile začne mrznout, konev odložte. Správně načasovaná podzimní zálivka totiž může být pro rostliny důležitější než podzimní úklid.

Věnujte zahradě před zimou ještě chvíli pozornosti a na jaře vám může poděkovat zdravějšími, vitálnějšími rostlinami.

Podívejte se do galerie, které rostliny mohou před zimou potřebovat podzimní zalévání zahrady a na co si dát pozor.

O autorce:

Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradničení, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.