Bezúdržbová zahrada: naprostý nesmysl nebo realita? Zvolte vhodné rostliny a už nikdy se na své zahradě nenadřete

Když se řekne zahrada, mnohým lidem se vybaví spoustu starostí s ní spojených, závlaha a hnojení rostlin, likvidace plevele, škůdců i chorob, složitá péče nejen o trávník, ale také o okrasné i užitkové rostliny. Ale i pro vás, kteří z různých důvodů nemáte čas na údržbu zahrady, mám dobrou zprávu. I vy totiž můžete mít krásnou zahradu a to skoro bezúdržbovou. Vyhněte se těm nejvíce náročným prvkům na zahradě a vysaďte vhodné rostliny. Zahrada si bude žít svým životem, přitom bude vypadat skvěle a vy získáte drahocenný čas pro sebe.

Jak na bezúdržbovou zahradu? Musíte vědět, čemu se na zahradě vyhnout

Obecně je známo, že některé prvky na zahradě patří mezi ty nejvíce náročné na údržbu. Pokud se jejich umístění na své zahradě vyhnete, máte už skoro vyhráno. Na údržbu je velmi náročné například jezírko, skalka, zeleninové či letničkové záhony. Naprosto zbytečné jsou také obrovské travnaté plochy, které ani nevyužijete. Preferujete-li především okrasnou zahradu, vybírat musíte mezi vhodnými dřevinami, především mezi jehličnany či stálezelenými druhy a trvalkami, volba by měla padnout zejména na druhy, které nevyžadují pravidelný řez či odstraňování odkvetlých květů.

Dřeviny, které vyžadují minimální péči a udělají nám velkou službu

Jehličnany a stálezelené dřeviny patří mezi stálice v zahradách a i mezi nimi byste si měli zvolit pár jedinců. Jsou oblíbené především kvůli tomu, že neshazují na podzim listy a jsou celoročně krásné, byť právě ona fádnost může být někdy nudná. Nicméně i tyto dřeviny je nutné čas od času přistřihnout, ve srovnání s listnáči ale podstatně méně často. Chcete-li bezúdržbový živý plot, vysaďte bobkovišeň lékařskou (Prunus laurocerasus), brsleny (Euonymus sp.), které mohou mít různě panašované listy nebo zimostráz stálezelený (Buxus sempervirens). Velmi nenáročný je také ptačí zob (Ligustrum vulgare), jehož některé kultivary jsou poloopadavé, tzn., že list shodí jen v případě velmi nízkých teplot. Preferujete-li jehličnany, a to nejen do živých plotů, ale rovněž jako solitéry, doporučuji cypřiše (Chamaecyparis sp), zeravy (Thuje sp.) nebo tisy (Taxus baccata). U tisů jen upozorňuji, že celá rostlina, kromě dužnaté části plodu, je jedovatá.

Jehličnany v zahradě můžete oživit nenáročnými kvetoucími keři

Jestliže se vám jehličnany či stálezelené keře zdají fádní a nudné, nebojte se dodat trochu barvy pomocí výsadby okrasných keřů či vyšších trvalek. Tyto keře jsou rovněž velmi nenáročné a vysadit je můžete přímo před jehličnany, samozřejmě s ohledem na jejich výšku a šířku v dospělosti. Velmi krásných barevných kontrastů docílíte pomoci šeříků (Syringa sp), ibišků syrských (Hibiscus syriacus), kalinami (Viburnum sp.), vajgélií (Weigela sp.) nebo zlaticí (Forsythia sp.).

Jaké trvalky zasadit? Nenáročných druhů existuje celá řada

Dnešní sortiment trvalek je natolik bohatý a pestrý, že svého favorita si vybere opravdu každý a to nejen v závislosti na době květu či použití, ale také dle nároků na světlo. Na slunce se hodí například denivky (Hemerocalis), oblíbené třapatkovky (Echinacea sp.), pestrobarevná krásnoočka (Coreopsis sp.) něžné dračíky (Penstemon sp.) či řebříčky  (Achillea sp.). Jako výplňová trvalka k okraji záhonu či do nádoby se hodí suchomilné rozchodníky (Sedum sp.) nebo netřesk střešní (Sempervivum tectorum). Ve stínu se pak vyjímají nenáročné dlužichy (Heuchera sp.), které si ponechávají olistění i přes zimu, nebovýrazné bohyšky (Hosta sp.) s modrosivou barvou listů.

Netřeskovec srstnatý (Jovibarba globifera subsp. hirta)
Info ikona

Netřeskovec srstnatý (Jovibarba globifera subsp. hirta) se snadno množí dceřinými růžicemi.

Popínavé rostliny se využívají nejen ve vertikálních zahradách

Možná vám nejde ani tak o to, že nemáte čas na péči o zahradu, ale nemáte dostatek místa. I vy ale můžete vytvořit na malém prostoru svoji zelenou oázu pomocí popínavých rostlin. Právě popínavé rostliny jsou základem tzv. vertikálních zahrad, neboli v případě, že pěstujeme rostliny na různých konstrukcích, zdech a pnou se do výšky. Tím ušetříme spoustu prostoru ve spodní části, který lze osázet dalšími rostlinami. Máte-li na zahradě nějakou zeď, nevzhledný plot nebo jen nechcete koukat na souseda, i mezi popínavými rostlinami nalezneme spoustu nenáročných druhů. Mezi ty nejčastější, které nevyžadují naši péči a rychle ozelení daný prostor, patří především břečťan (Hedera helix), který má i pestrobarevné kultivary s bíle či žlutě panašovanými listy nebo loubinec, známý také jako psí víno (Parthenocissus sp.). Břečťan je stálezelený, takže okrasu bude dělat i přes zimu. Loubinec sice opadává, nicméně jeho obliba je dána také jeho neuvěřitelně pestrým podzimním zbarvením listů. Pro obě dvě popínavé rostliny platí, že občas vyžadují redukční řez, jinak se dokáží rozrůst do obřích rozměrů a zarůst i tam, kde je opravdu mít nechcete.

Nechcete neustále sekat trávník? Vysaďte vhodné rostliny a získejte bezúdržbový zelený koberec

Krásný a zdravý trávník patří mezi zeleň, která vyžaduje nejvíce péče, byť si to mnoho lidí neuvědomuje a neustále zakládá rozsáhlé, travnaté plochy, které ani nevyužije. Trávník musíte pravidelně zavlažovat, hnojit, sekat a provzdušňovat. V současné době se kvůli nákladné údržbě zmenšují travnaté plochy u rodinných domů a ponechává se jen minimální zelená plocha. Chcete-li mít zelený koberec i v ostatních částech zahrady, můžete vysadit rostliny, které se běžně využívají jako náhrady za trávník. Dobře a rychle rostou, nevyžadují žádnou speciální péči a ozelení vám i stinná zákoutí zahrady, kde by trávník ani nerostl. Mezi ty nejčastější náhrady trávníku na slunci patří barvínek (Vinca sp.), mateřídouška (Thymus sp.) či mnoho druhů rozchodníků (Sedum sp.). Ve stínu se pak bude dařit tlustonitníku (Pachysandra sp.), břečťanu (Hedera sp.), zběhovci plazivému (Ajuga reptans) nebo bergénii srdčitolisté (Bergenia cordifolia).

Tlustonitník neboli Pachysandra
Info ikona

Tlustonitník neboli Pachysandra se často využívá jako náhrada trávníku na stinných místech zahrady

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.

Naše krásná zahrada

Předplatné časopisu Naše krásná zahrada