Rozkrojili ho a všichni ztichli. Tahle vánoční tradice rozhodovala o budoucnosti
Jedno jablko a ticho u stolu: Malý vánoční rituál s velkým významem
Zatímco kapr a cukroví byli o večeři, tradiční české vánoční ovoce bylo o budoucnosti. Všechno začalo nevinně. Stromek stál, svíčky čekaly, až je zapálí, talíře byly srovnané. A pak přišlo na řadu jablko. Jedno jediné. Obyčejné. Ale s mimořádnou zodpovědností.
Rozkrojit ho napříč totiž nebyla žádná zábava pro děti. Hvězdička uvnitř předpovídala zdraví a štěstí pro celý dům. Zatímco křížek byl symbolem, u něhož se rychle měnilo téma. Nikdo to nekomentoval, ale všichni věděli své. Tradiční české vánoční ovoce si na sentiment nehrálo. Bylo přímočaré.
Vedle jablek pak ležely hrušky - často zavařené. Sice neoslnily, ale i ty měly symbolizovat dlouhý život a hojnost. A co sušené švestky? Ty byly připomínkou, že zima je dlouhá a zásoby rozhodují. Nic na stole nebylo náhodně. Ovoce se vybíralo nejen podle dostupnosti, ale i podle významu. A hlavně: dělilo se. Každý dostal kousek, aby štěstí zůstalo doma.
Vůně Vánoc: Kompoty a sušené ovoce jako sváteční jistota
Součástí tradic byly i vánoční kompoty. Nešlo o žádnou exotiku. Obvykle to byly kompoty z jablek nebo hrušek. Pak přišla změna a po meruňkovém a broskvovém kompotu se hitem staly mandarinkové a ananasové kompoty. Sice původně k tradicím vůbec nepatřily, ale rychle se u nás zabydlely a celá jedna generace se s nimi ztotožňuje jako symboly Vánoc.
Jak se vánoční ovoce změnilo s dobou
Tradiční české vánoční ovoce se v posledních desetiletích proměnilo, aniž by si to většina z nás všimla. Na stole se tak vedle jablek a hrušek zcela běžně objevují banány, pomeranče a mandarinky - ovoce, na něž se ještě před pár desítkami let stály fronty a které bylo symbolem výjimečnosti. Postupně je doplnilo i další, více či méně exotické ovoce: kiwi, liči, granátová jablka nebo physalis. Ne jako povinná součást rituálu, ale jako samozřejmý doplněk. Ovoce, které se jí jen tak. Bez věštění, bez symboliky, prostě jen proto, že ovoce k Vánocům patří.
A právě tady se láme rozdíl mezi tradicí a současností. Zatímco jablko nebo sušené ovoce nesly konkrétní význam a důvod, proč ležely na štědrovečerním stole, moderní exotika vypovídá spíše o době, v níž žijeme. O dostatku, otevřených hranicích a o tom, že dnešní Vánoce už nejsou o tom, co se podařilo sehnat, ale co si můžeme dovolit vybrat. Tradiční české vánoční ovoce tak zůstává především nositelem paměti - připomínkou časů, kdy i obyčejná mandarinka byla malým svátkem sama o sobě.
Od jablek a sušených švestek až po mandarinky z front: Podívejte se, jak se měnilo tradiční české vánoční ovoce na našich stolech.
O autorce:
Adriana Dosedělová je vášnivá zahradnice, zdravotní sestra a redaktorka s více než 28 lety praxe. K přírodě ji vedla babička už od dětství, kde se učila pěstovat rostliny a pečovat o zvířata. Díky osobním zkušenostem s alergiemi a intolerancemi, které ji provázely celý život, a také z profesní praxe zdravotní sestry, se výborně vyzná v problematice zdraví a životního stylu. Tyto znalosti ji inspirovaly k testování a propagaci zahradničení šetrného k alergikům. Adriana propojuje odborné znalosti se srdcem a vášní, což se odráží v jejích stovkách článků i knize „Výtvarné nápady z papíru“. Na sociálních sítích inspiruje k životu v harmonii s přírodou a zdravím.
