Voďanka neboli žabí květ je opomíjená vodní rostlina, kterou je třeba chránit

Vodní rostliny pěstujte na své zahradě

Vodní rostliny jsou vždy příjemným zpestřením každého jezírka, rybníčku nebo jakékoliv vodní plochy, kterou si můžete na svých zahradách dovolit. Některé vodní rostliny se využívají jako biologické čističky vody v koupacích jezírkách a poskytují úkryt různým vodním živočichům. Mnohé druhy běžných vodních rostlin jsou nenápadné, ale voďanky si na vodní hladině určitě všimnete. Ve volné přírodě se vyskytuje hlavně v různých tůních a na okrajích rybníků. U nás patří tato vodní kráska mezi silně ohrožené druhy rostlin a pokud ji spatříte ve volné přírodě, máte velké štěstí.

Voďanka nebo leknín?

Voďanka žabí neboli voďanka žabí květ (Hydrocharis morsus-ranae) je vytrvalá bylina, vytvářející růžice srdčitých listů, které plavou na hladině podobně jako u leknínu. Voďanka se dokáže velmi rychle rozrůst díky svým až 20 cm dlouhým výběžkům a na hladině tvoří husté porosty. Kořeny má stejně jako jiné druhy vodních rostlin mohutně větvené a díky tomu si dokáže obstarat živiny přímo z vody.

Žabí květ na hladině přímo září

Voďanka kvete v polovině léta nápadnými, trojčetnými květy bílé barvy se žlutou bází. Vytváří zvlášť květy samčí, které jsou větší a nesou 9-12 tyčinek a menší samičí s 6 čnělkami. Po odkvětu se vytvoří plod v podobě tobolky s malými semínky.

Když voďanka zežloutne

Jestliže voďanka začne žloutnout, bývá to většinou na podzim a jedná se o běžný stav. Ačkoliv to vypadá, že rostlina odumřela, není tomu tak. Na koncích výběžků a ve středu listové růžice vznikají speciální pupeny, které přezimují tím, že klesají ke dnu. Na jaře, jakmile se voda ohřeje, vyplavou tyto cibulovité pupeny k povrchu hladiny, kde klíčí a začnou se vyvíjet nové rostliny.

Tímto způsobem voďanku přezimujete

Jestliže se rozhodnete voďanku pěstovat ve svém jezírku a na zimu jezírko vypouštíte, musíte tyto speciální pupeny, odborně se jim říká turiony, sesbírat a dát v uzavřené nádobě s vodou na přezimování do chladničky. Na jaře je pak, po napuštění jezírka, vhodíte zpět do vody a opět se těšíte z jejich krásných květů.

Jaké má voďanka nároky

Voďanka je velmi nenáročná vodní rostlina, která ocení spíše hlubší vody, kdy se krásně vznáší na hladině, není to ale podmínkou. Dobře poroste v bahnitém i písčitém podloží a pokud má mokrý substrát, přežije i vyschnutí jezírka. Pro větší a bohatší květy uvítá plné slunce, ale poroste i v mírném polostínu. Platí ale, že čím méně světla jí dopřejete, tím méně pokvete. Ve vodách, kde je nadbytek živin, se až moc rozrůstá a zastiňuje vodní hladinu. V takovém případě se musí protrhat. Nádoba pro pěstování voďanky by měla být minimálně 20 cm vysoká.

Nejvíce voďanku ohrožují tito škůdci

Voďanka je nenáročná a netrpí na žádné choroby. Kdo ji ale může hodně potrápit a zničit, jsou škůdci v podobě vodních plžů, kteří ji na jaře rádi okusují. V létě, je-li sucho, řádí na jejích květech i listech mšice.

S kým si voďanka bude rozumět

Voďanku můžete pěstovat samostatně v nějaké vhodné nádobě a velmi rychle se zde rozroste. Sluší jí to ale i s jinými druhy vodních rostlin, jako je třeba právě leknín, s nímž má podobné listy, stulík, nebo vynikne vedle rákosu či skřípince.

Voďanka je důkazem, že i nenápadná vodní rostlina může být jednou z největších ozdob zahradního jezírka.

Objevte v galerii, proč vodní rostliny v čele s voďankou okouzlují stále více zahrádkářů.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dále pokračovala v rámci doktorského studia. Již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, rodinnou, realizační firmu Zahradník Šikula, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Založila také firmu Flora Home, která dodává a pečuje o pokojové rostliny. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.