Trojčetka: Dokonalá trvalka, která vám na zahradě určitě ještě chybí
Trojčetka není naše domácí rostlina
O trojčetce se říká, že je takřka nezničitelná trvalka, ale není to díky tomu, že by měla tak agresivní růst, ale proto, že je nenáročná a spokojí se i s málem. Trojčetka pochází ze Severní Ameriky a v tamních lesích je považována za symbol křehké, lesní krásy. Mezi nejčastější druhy, které lze u nás za určitých podmínek pěstovat, patří trojčetka velkokvětá (Trillium grandiflorum), která dokáže vytvořit koberec bílých květů. Pokud jí dopřejete, co si žádá, budete její krásou odměněni.
Proč je pro trojčetku trojka šťastné číslo
Jakmile trojčetku uvidíte, bude vám hned jasné, proč právě číslo tři jí dalo i rodové jméno. Vše má totiž třikrát. Z jednoho místa vyrůstají na stonku tři velké listy a uprostřed nich se pak objevuje květ se třemi korunními a třemi kališními lístky. A právě tato symetrie z ní dělá tak atraktivní rostlinu, kterou si tak rádi fotografujeme. To ale není vše, trojčetka velkokvětá má květy nejprve bílé, ale čím starší rostlina je, tím více se barva květu mění do růžové. Existují však i druhy s barvou květů žlutou, červenou, bílou nebo fialovou.
Trojčetky tvoří hustý koberec
Trojčetka patří mezi dlouhověké trvalky, které se dokážou šířit po celém okolí. Nejedná se ale o agresivní šíření, naopak, trojčetka se šíří pomalu, ale jistě, a to převážně semeny a velmi pomalu se rozrůstajícími podzemními oddenky, tvořící spíše shluky a bohaté trsy.
Jaké má trojčetka nároky
Jelikož tato trvalka miluje les, měli byste jí tak připravit takové stanoviště, které les připomíná. Nejlepší stanoviště pro trojčetku je tedy polostín, případně stín, někde pod vzrostlými stromy nebo keři. Dobře se jí daří i pod ovocnými stromy s hustější korunou. Trojčetka má ráda vlhčí půdy, ale pozor si dejte na přemokření. Půdní reakce je dobrá mírně kyselá a pro vytvoření optimálních půdních podmínek poslouží lesní hrabanka.
Že je trojčetka krásná rostlina, se můžete přesvědčit v naší fotogalerii.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.