Tyhle popínavky do stínu vypadají jako dvojčata. Když jedna rozkvete, vypadá jako pokrytá motýlími křídly

Proč jedna z těchto popínavek po rozkvětu připomíná tisíce motýlích křídel?

Co se dočtete ve článku

• Jak od sebe bezpečně poznat obě liány
• Která zvládne nejhlubší stín
• Jaké mají nároky na pěstování
• Kam je nejlépe vysadit

Tip redakce

Pokud vybíráte popínavku na severní stěnu domu, zaměřte se na klanostěnku hortenziovou. Ve výrazném stínu bývá spolehlivější než řada jiných kvetoucích lián.

Popínavky do stínu: Klanostěnka a hortenzie, 2 příbuzné liány, které si lidé pletou

Popínavky do stínu neřeší zahrádkáři zase tak často jako popínavé růže nebo plaménky na slunce. Většinou si vystačí s obyčejným břečťanem. O to větší pozornost si zaslouží dvě výjimečné dřevité liány, klanostěnka hortenziová (Schizophragma hydrangeoides) a hortenzie řapíkatá (Hydrangea anomala subsp. petiolaris). Obě patří do čeledi hortenziovitých (Hydrangeaceae), samy se přichytávají ke stěnám i kmenům pomocí příčepivých kořínků, mají velmi podobné listy a z dálky vypadají téměř jako identická dvojčata. Přesto existuje několik znaků, podle kterých je bezpečně poznáte.

Listy vám moc nepomohou, ale květy prozradí vše během několika vteřin

Bez květů obě rostliny skutečně rozliší jen málokdo. Nejspolehlivějším rozlišovacím znakem jsou až květenství. Jakmile si květy jednou detailně prohlédnete, obě rostliny už si téměř nespletete. Obě rostliny vykvétají ve stejný čas, během června a července.

• Hortenzie řapíkatá vytváří ploché okolíky složené z drobných plodných květů uprostřed a větších sterilních květů po obvodu. Ty mají obvykle čtyři nápadné bílé kališní lístky, stejné jako ostatní druhy hortenzií, takže tyto květy působí pravidelně a symetricky.
• Klanostěnka hortenziová kvete trochu jinak. Také vytváří plochá květenství s drobnými plodnými květy uprostřed, ale sterilní květy na okrajích mají pouze jediný výrazně zvětšený kališní lístek připomínající motýlí křídlo nebo srdíčko. Právě tento neobvyklý tvar dává rostlině velmi jemný a exotický vzhled.

Která z těchto dvou popínavých lián zvládne méně světla?

Obě liány jsou specialistkami na stanoviště, kde většina kvetoucích popínavých rostlin příliš neprospívá. Přesto je mezi nimi rozdíl v množství světla, které obě rostliny potřebují.

• Hortenzie řapíkatá nejlépe roste v polostínu nebo ve světlém stínu. Kvete nejbohatěji tam, kde má alespoň trochu rozptýleného světla. Na druhou stranu zvládne prosperovat i na slunci, pokud tam má dostatek vláhy.
• Klanostěnka hortenziová je na zastínění ještě mnohem tolerantnější. Dokáže prosperovat i na severních stěnách domů nebo pod vysokými stromy, kam sluneční paprsky nikdy nedopadnou. Právě proto bývá doporučována do opravdu tmavých zákoutí zahrady, kde jiné okrasné liány často pouze přežívají.

Odkud klanostěnka a hortenzie řapíkatá pocházejí a jak vysoko dorostou

Obě rostliny se přichycují příčepivými kořínky, takže nepotřebují oporu v podobě drátů nebo treláží, pokud rostou na hrubším povrchu. Pozor jen na rozpadající se vápennou omítku, která oběma rostlinám nevyhovuje a ke které se většinou špatně přichytávají.

• Hortenzie řapíkatá pochází z horských lesů Japonska, Koreje, Sachalinu a ruského Dálného východu. Silné, časem dřevnatějící výhony dorůstají běžně do výšky 10 až 12 m, výjimečně i více. Listy jsou lesklé, sytě zelené a na podzim se zbarvují do žluta.
• Klanostěnka hortenziová pochází z horských oblastí Japonska, Koreje a částečně také Číny. Dorůstá o něco menší velikosti, většinou 6 až 8 m. Její listy jsou naopak o trochu větší, jemnější a celkový habitus působí vzdušněji než u hortenzie řapíkaté.

Jak se o obě popínavky do stínu postarat? V nárocích na půdu a zálivku jsou si podobné

• Půda: Klanostěnka hortenziová i hortenzie řapíkatá nejlépe prospívají v humózní, hluboké, živinami bohaté a stále mírně vlhké půdě. Vyhovuje jim slabě kyselá až neutrální reakce. V těžké jílovité nebo dlouhodobě přemokřené půdě se jim příliš nedaří. Po výsadbě je vhodné okolí rostlin zamulčovat vrstvou kůry nebo listovky, která pomáhá udržovat vláhu a chrání kořeny před přehříváním.
• Zálivka: V prvních letech po výsadbě potřebují obě rostliny pravidelnou zálivku, zejména během letních veder. Jakmile dobře zakoření, zvládnou i kratší období sucha. Dlouhodobé vysychání půdy jim ale nesvědčí.
• Hnojení: Na jaře ocení přídavek kompostu nebo hnojiva určeného pro hortenzie či okrasné dřeviny. Přehnojování dusíkem není vhodné, protože podporuje růst listů na úkor kvetení.
• Střih: Ani jedna z těchto lián nevyžaduje pravidelný řez. Odstraňují se především suché, poškozené nebo nevhodně rostoucí výhony. Pokud je potřeba rostlinu zmenšit, provádí se řez po odkvětu. Starší exempláře dobře snášejí i mírnější zmlazení.
• Mrazuvzdornost: Obě rostliny jsou velmi dobře přizpůsobené našim podmínkám. Hortenzie řapíkatá je plně mrazuvzdorná až do -35 °C a bez problémů zvládá běžné české zimy. Klanostěnka je rovněž velmi odolná, i když o trochu méně, asi do -26 °C. Mladé rostliny je vhodné během první zimy po výsadbě chránit silnější vrstvou mulče, později už ochranu většinou nepotřebují.

Stačí jediný pohled na rozkvetlou klanostěnku a pochopíte, proč si ji zamiluje každý, kdo hledá něco opravdu výjimečného.

Podívejte se do galerie, ať klanostěnku od hortenzie řapíkaté už vždy bezpečně rozeznáte.

O autorce:

Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradám, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.