Když uvidíte tyto rostliny na balkoně, nebudete věřit vlastním očím. Z těchto 5 druhů budete úplně paf
Proč vřesovištní rostliny v nádobách prospívají víc než na volném záhonu
Vřesovištní rostliny, kdy neznámější jsou nejspíše rododendrony, azalky nebo třeba borůvky, vyžadují především kyselé půdy neboli dostatek rašeliny. Ta se k těmto rostlinám přidává minimálně jednou ročně, a to vždy na jaře. Okyselující účinek má také kávová sedlina nebo třeba mulčovací kůra, která je nedílnou součástí všech vřesovišť a všechny vřesovištní rostliny ji velmi dobře snáší. V nádobách můžeme snáze napodobit optimální půdní podmínky, takže by se dalo říct, že pěstování vřesovištních druhů v nádobách je často lepší, ve srovnání s volnými záhony.
Nejkrásnější vřesovištní rostliny na balkon: Naše Top 5 doporučení
Není nikde psáno, že vřesovištní rostliny nelze bez problémů pěstovat třeba jen v nádobě na balkoně. Naopak, některé nižší druhy si pěstování v nádobách velmi užívají a díky tomu, že mají odlišné nároky na světlo, je můžete pěstovat na jakémkoliv balkoně. Vyberte si své favority mezi těmito kráskami.
1. Kyhanka bažinná
Kyhanka bažinná (Andromeda polifolia) je méně známá vřesovištní rostlina s velmi krásnými květy. Hodí se pro pěstování v nádobách, protože dorůstá jen do výšky 30 cm. Jedná se o poléhavý keřík s drobnými, bledě růžovými květy. Kyhanka kvete od května do června a vyžaduje slunce či mírný polostín a neustále vlhkou půdu.
2. Libavka polehlá
Libavka polehlá (Gaultheria procumbens) je dekorativní především svými nápadně zbarvenými plody, což jsou červené bobule. Velmi častá je její výsadba s dalšími podzimními rostlinami, například s vřesy nebo drátovcem. Libavka nedoroste více než 20 cm, takže pro pěstování v nádobě je to ideální kandidát, červené plody (pokud jej nesezobnou ptáci) vydrží až do jara. Kvete od června do srpna a vyžaduje stejné světelné podmínky jako kyhanka.
3. Dabécie kantabrijská
Dabécie kantabrijská (Daboecia cantabrica) je drobný keřík dorůstající do výšky 30 cm. Zaujme především svými zvonkovitými květy, které jsou v barvě bílé, růžové nebo fialové a oslní vás jimi od června do září. Dabécie miluje především slunná stanoviště.
4. Leukotoe
Méně známý keřík zvaný leukotoe (Leucothoe) dorůstá do výšky 40 cm a má vcelku tuhé listy, které jsou dle kultivaru zbarvené do fialova. Roste velmi pomalu, takže zcela jistě nebude vyžadovat žádný řez. Tento stálezelený keřík poroste na každém stanovišti a jeho velmi známým a oblíbeným kultivarem je ´Curly Red´.
5. Pieris japonský
Pieris japonský (Pieris japonica) je tím nejčastějším druhem pierisu s řadou kultivarů a dorůstá do výšky od 0,5 do 1 metru. Lze ho ale v jeho růstu redukovat řezem. Pierisy jsou krásné nejen svými květy, které bývají v barvě bílé nebo růžové, ale také různě zbarvenými listy. Tyto nápadné keříky kvetou v dubnu a vyhovuje jim slunce či polostín.
S péčí o vřesovištní rostliny neustávejte ani v zimě
Ačkoliv vám to na našich stránkách připomínáme každý podzim, stále na to mnozí zapomínáte a potom se velmi divíte, proč vaše oblíbená rostlina nepřežila zimu. Problém totiž není mráz, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale nedostatek vody. Všechny výše uvedené rostliny jsou stálezelené a fotosyntéza u nich tedy probíhá i v zimě. Pokud si ještě vzpomenete, co vše rostlina potřebuje k tomu, aby tento proces probíhal, zjistíte, že kromě slunečního záření je to hlavně voda. A pokud není sníh a nemrzne, voda chybí a vy tak musíte tyto rostliny zalévat i v zimě a vodu jim dodat.
Podívejte se do galerie, vřesovištní rostliny i na balkoně vypadají úchvatně.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dále pokračovala v rámci doktorského studia. Již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, rodinnou, realizační firmu Zahradník Šikula, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
