Nejoblíbenější bylinka Čechů, krev svatého Jana, může narušit antikoncepci i způsobit popáleniny. Zjistili jsme proč
Od pravěku po současnost: Proč se lidé spoléhají na léčivé trvalky
Léčivé rostliny a bylinky provázejí člověka od nejstarších dob a dle archeologických nálezů bylo zjištěno, že již pravěcí lidé je kromě potravy využívali i pro jejich zdravotní účinky. Ve starověké Persii, Řecku a římské říši používali léčivé rostliny všichni lékaři, protože v těch dobách byl lékař a bylinkář to samé. Největší úctě se ale těšily ve středověkých klášterech a své nezastupitelné místo si udržely i v novověku. Není tedy žádný důvod se pěstování léčivých rostlin vyhýbat ani v současné době, protože je můžete pěstovat v zahradě, na balkoně nebo terase a klidně i na okenním parapetu.
Jak třezalka reaguje na prostředí: Barva květů jako ukazatel čistoty vzduchu
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) byla dříve známá pod názvy jako svatého Jana krev nebo červený zvoneček, byť její květy jsou v barvě žluté. Známý řecký lékař Paracelsus prohlásil třezalku za nejlepší lék světa, nicméně při tomto označení musíme být velmi obezřetní. Jakmile třezalka vykvete svými typicky žlutými květy, září do širokého okolí. Pokud její květy ale mají spíše hnědou barvu, značí to znečištěné ovzduší a takové květy na sušení rozhodně nesbírejte. Druhový název „tečkovaná“ získala tato rostlina z toho důvodu, že pokud se podíváte na listy přes světlo, uvidíte zde velké množství teček. Dle lidové pověry její listy prý propíchaly čarodějnice i ďábel, aby oslabily její moc. Esoterici přiřadili k třezalce souhvězdí Lva, které ovlivňuje záda a srdce.
Léčivé účinky třezalky: Od lidových pověr až po moderní medicínu
Dříve se věřilo a někteří stále věří, že třezalka vyhání ďábla z těla. Podle lidových pověr by se měla sklízet během svatojánské noci, aby se zachovala její zázračná moc. Třezalka je považována za bylinu s mnoha léčivými účinky, které působí pozitivně třeba na celou trávicí a vylučovací soustavu. Jakmile byste květy rozmačkali, začne z nich vytékat červené barvivo (proto lidový název „krev svatého Jana“) zvané hypericin a právě toto barvivo je klíčovou složkou léčivých účinků třezalky. Kromě barviva obsahují květy třezalky také provitamín A a vitamín C. Ze sušených květů se nejčastěji vaří čaj, který čistí krev a má výbornou chuť. Kromě čajů se z třezalky vyrábí různé oleje, které se používají třeba na popáleniny, hemeroidy nebo různé ekzémy.
Nebezpečné situace: Kdy může být třezalka riziková pro zdraví
Jak tvrdil již zmíněný Paracelsus, rozdíl mezi lékem a jedem je otázkou množství. I léčivá rostlina užívaná v nepřiměřeném množství nebo nevhodně dlouhou dobu může našemu zdraví uškodit. Na užívání třezalky si tedy dejte velký pozor, protože může být velmi nebezpečná. Jsou známé její negativní účinky na některé léky, kterým snižuje účinnost, především na hormonální antikoncepci, antidepresiva a další léky, nesmí se používat před sluněním, protože v kombinaci se sluncem způsobuje těžké popálení kůže. Dále třezalku nesmí užívat lidé s cukrovkou, s nízkým tlakem nebo lidé s onkologickým onemocněním. Pokud tedy užíváte nějaké léky nebo se s něčím léčíte, užívání třezalky v jakémkoli množství vždy konzultujte se svým lékařem a nehazardujte se svým zdravím.
Léčivé rostliny mohou být pro naše zdraví velmi nebezpečné a jejich užívání si proto dobře rozmyslete. Platí to hlavně o třezalce. Podívejte se do naší galerie.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dále pokračovala v rámci doktorského studia. Již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, rodinnou, realizační firmu Zahradník Šikula, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
