Meruzalka krvavá (Ribes sanguineum) je řidší listnatý opadavý keř, který pochází ze západního pobřeží Severní Ameriky. U nás se pěstuje od 19. století. Dorůstá do výšky 1–2 metry, vytváří laločnaté listy, které jsou zespodu bělavě plstnaté, a kvete růžovými až červenými květy uspořádanými v převislých hroznech. Ty postupně rozkvétají po dobu asi tří týdnů a představují dokonalou pastvu pro včely a jiný hmyz.
Po odkvětu potřebuje meruzalka krvavá prořezat, jinak bude keř zbytečně vyholovat.
Foto: Shutterstock
Červeně kvetou odrůdy 'Atrorubens' nebo 'King Edward VII.', světle růžově odrůda 'Carneum'. Plody meruzalky jsou modročerné bobule, které jsou sice jedlé, ale chutnají mdle.
Meruzalku každý rok po odkvětu prořežte
Meruzalka krvavá je nenáročná a otužilá, potřebuje ale propustnou, středně živnou půdu a slunné místo (zvládne sice i polostín, ale méně v něm pokvete). Namnožit si ji můžete během léta zakořeněním polodřevitého řízku. Zapěstovat ji lze jako keř i stromek.
Rostlina se snadno tvaruje. Řez meruzalky je nutné provádět každý rok po odkvětu, protože jinak mají její větve tendenci rychle stárnout a vyholovat. Výhony se zkracují zhruba o jednu čtvrtinu, což podpoří tvorbu letorostů, které v příštím roce pokvetou. Mladé rostliny se seřezávají na tři očka.
Keře meruzalek se uplatní v přírodních zahradách, v řidších nebo volně rostoucích živých plotech, v rozvolněných skupinových výsadbách, ale i jako solitéry. Často jsou k vidění v parcích.
