Dáváte tohle do krmelce? Myslivci by vám za to nejraději zakázali vstup do lesa
Dobré úmysly nestačí: Proč lidé chtějí zvěři pomáhat
Chuť pomáhat zvěři je hluboce lidská. V zimě, kdy je krajina chladná a potrava hůř dostupná, se probouzí pocit odpovědnosti a soucitu. Mnozí si nesou z dětství obraz lesa, kde se do krmelce nosila jablka nebo kaštany a svět byl hned o něco lepší. Právě tyhle vzpomínky vedou k tomu, že se lidé ptají, co dát do krmelce, aby zvěři ulehčili zimu. Jenže příroda není pohádka a dobrý úmysl sám o sobě ještě neznamená správnou pomoc.
Přikrmování zvěře má pravidla, která mnoho lidí nezná
Přikrmování zvěře má svá jasná pravidla a stojí za ním dlouhodobá práce. Myslivci sledují zdravotní stav zvěře, její počet i to, kolik přirozené potravy má v revíru k dispozici. Zvěř potřebuje stabilitu a klid. Nárazová hostina do krmelců může způsobit víc škody než užitku. Trávicí systém zvěře je citlivý a náhlá změna potravy ho dokáže rozhodit. Proto není důležité jen to, co dát do krmelce, ale také kdy, kolik a jak často.
Co dát do krmelce, aby zvěř skutečně prospívala
Pokud už se rozhodnete přiložit ruku k dílu, je dobré držet se jednoduchosti. Zvěři prospívá potrava, která je jí přirozená. Patří sem kvalitní seno, suché obilí, případně jablka, ale jen v omezeném množství. Hodí se také kaštany nebo žaludy, pokud nejsou plesnivé a jsou čisté. Důležité je, aby krmivo bylo suché a nezkažené. Zvěř nemá možnost si vybírat a sní to, co najde. Právě proto platí, že méně je někdy více a kvalita vždy vítězí nad kvantitou.
Nejčastější chyby: Čím lidé zvěři v krmelci ubližují
Jednou z nejčastějších chyb je nošení lidského jídla. Pečivo, zbytky od stolu, slané nebo sladké potraviny do lesa nepatří. Trávicí soustava zvěře na ně není stavěná a následky mohou být velmi nepříjemné. Nadýmání, průjmy nebo i úhyn nejsou výjimkou. Kuchyňský odpad a cukrovinky do krmelce nepatří, i když se může zdát, že zvěř má hlad a sní všechno. Pokud si nejste jistí, co dát do krmelce, je lepší nedat nic než ublížit.
Jak se na krmelce dívají myslivci
Myslivci se na neohlášené hostiny dívají rozporuplně. Oceňují snahu pomoci, ale zároveň je trápí, když někdo bez znalostí zasahuje do systému, který funguje dlouhodobě. Největším problémem bývá nepravidelnost a nevhodná potrava. Naopak vítaná je spolupráce a respekt. Pokud se chcete zapojit, ideální je domluvit se s místním mysliveckým spolkem. Zjistíte tak nejen co dát do krmelce, ale i kdy a kam.
Krmelce a děti: Učte je pomáhat, ne škodit
Krmelce jsou skvělou příležitostí, jak děti učit vztahu k přírodě. Důležité je ale vysvětlit, že pomoc neznamená donést plný pytel jídla. Děti by měly pochopit, že respekt a ohleduplnost jsou víc než velká hostina. Společná procházka, pozorování stop ve sněhu a krátké povídání o tom, co dát do krmelce a proč, zanechá hlubší stopu než samotné krmení.
