Jak poznat barvínek menší, nenáročnou trvalku s plazivými oddenky?
Barvínek menší (Vinca minor) roste jako vytrvalý, stálezelený polokeř s až 80 cm dlouhými plazivými oddenky. Barvínek menší má 2 typy lodyh, které v trsech z oddenku vyrůstají. Neplodné lodyhy bývají až 100 cm dlouhé, poléhavé a snadno kořenící. Květonosné lodyhy jsou pak vystoupavé a dlouhé jen asi 20 cm. Neopadavé, shora tmavě zelené listy vejčitého až kopinatého tvaru bývají na spodní straně světle zelené až nažloutlé. Květy barvínku, široké 2-3 cm, vykvétají v nádherném odstínu modrofialové barvy od konce března až do července. Plody, pukavé měchýřky, obsahují 2-3 semena, která roznášejí mravenci po okolí. Je zajímavé, že se rostlině výborně daří ve stínu, ale květů se v takových podmínkách nedočkáte. Ve stínu se barvínek množí pouze vegetativně, ale i tak velmi snadno a rychle.
Barvínek menší pochází z Evropy a Malé Asie, kde přirozeně roste od Pyrenejského ostrova až po evropskou část Ruska. Barvínek menší však najdete i v přírodě Skandinávie či Velké Británie nebo v Severní i Jižní Americe či na jihu Afriky, na Novém Zélandu a v Austrálii. Do těchto koutů světa však byl barvínek menší pouze zavlečen, nejedná se o tamní původní rostlinu.
Jak pěstovat barvínek menší?
Skromný barvínek výborně roste pod stromy i keři, poměrně rychle pokryje nevzhledné kouty i polorozpadlé zídky. Využívá se jako půdopokryvná rostlina v místech, kde se nedaří trávníku. Často se využívá společně s břečťanem jako hřbitovní podrost stromů. Barvínek menší se dá pěstovat i v nádobách.
- Barvínek menší nejlépe roste a kvete v polostínu, ale pokud vám nevadí absence květů, pak i v úplném stínu.
- Upřednostňuje půdu středně těžkou, písčitohlinitou až hlinitou a humózní, ale dobře poroste téměř v každé zahradní půdě.
- Nejlépe se rostlině daří v půdě mírně kyselé až neutrální.
- Potřebuje středně vlhkou půdu, hnojení nevyžaduje.
- Barvínek je plně mrazuvzdorný do -20 °C, druhy s panašovanými listy pak do -15 °C.
Kde se vzalo něžné pojmenování barvínku?
Snad každého napadne, že pojmenování barvínek souvisí se slovy barva nebo barvit, ale tak to není. Pochází z latiny. Latinsky se barvínku dříve říkalo pervinca, což pochází ze slovesa vincire, tedy vázat. Dlouhé lodyhy barvínku se totiž používaly jako provázky. Druhou možností je souvislost s latinským slovem vincere, což znamená vítězit. To by zase mohlo mít souvislost se stálostí barvy barvínku, protože ani na zimu jeho listy neopadávají. Latinské pervinca se pak v německy mluvících zemích proměnilo na Beerwinck a toto slovo našim předkům znělo tak trochu jako barvínek, což jim přišlo i logické, když tato rostlina zůstává i během zimních měsíců zelená. V každém případě má barvínek krásné jméno, i když se mu někdy říká i brčál, ale to až od obrozeneckého období.
Zdroj: rozhlas.cz; rostlinky.cz
