Ekologie a příroda

Tradiční houbaření za úsvitu je v nás hluboce zakořeněné. Ranní výprava do lesa má své nesporné a racionální důvody, pramenící především z historie. Jen málokdo měl v minulosti čas, věnovat se přes den sběru hub, protože většinu času zabírala starost o hospodářství, o pole i zvířata. Důvodů k tomu, abychom si na houby přivstali, je však mnohem více, i když na druhou stranu je jasné, že houby rostou v lese po celý den, a i odpolední procházka po lese může přinést své ovoce.

Co Čech, to houbař? I když řady nadšených houbařů pomalu řídnou a mladí lidé dávají přednost jiným zábavám, stále patříme mezi světové houbařské velmoci. Vzhledem k tomu, kolik hub se u nás každoročně nasbírá, pak je bilance jednoho až tří zemřelých po otravě houbami ročně ještě velmi příznivá. Přesto je dobré vědět, kterým houbám se raději hodně zdaleka vyhnout, protože dalších několik set lidí ročně se houbami u nás přiotráví.

Vydatné deště z posledních dnů a následné oteplení vytvoří s největší pravděpodobností z našich lesů pravý houbařský ráj. Zatímco některé druhy hub se v lese objeví za pár dnů, jiné potřebují více času. Pojďme se podívat na to, jak rychle se objeví první žampiony a jak dlouho to bude trvat oblíbeným hřibům.

Všudypřítomný stres, zběsilé životní tempo, hodně práce a žádný odpočinek. Že jste si právě přečetli popis svého vlastního životního stylu? Pokud na něm nechcete nebo nemůžete nic měnit, dopřejte si alespoň malou procházku do přírody a přineste si bylinky, po kterých se vám bude svět zdát hned krásnější.

Lidově se kloši často říká létající klíště, ale ve skutečnosti nemá s klíšťaty nic společného. Kloš je sice hodně protivný, lechtá a škrábe člověka na kůži, občas i kousne, ale nebezpečný ve většině případů není. Největší zkušenosti mají s kloši houbaři, protože tyhle otravné mouchy se vyskytují právě v lese. Jak se proti klošům bránit, a jak moc nám pomůže repelent?

Některé houbařské pověry a mýty jsou v lidech velmi silně zakořeněné. Někdy se jedná o úplné nesmysly, ale na některých je víc pravdy, než si myslíte. Třeba na tom, že pokud se podíváte na houbu, už nevyroste. To je vlastně pravda, i když věc se má trošku jinak. Na pohledu nezáleží.

Nejen lidé i hmyz si občas dokáže pěkně odplivnout. Samozřejmě se ve skutečnosti nejedná o odplivnutí ani o sliny, ale přebytky výměšků a šťáv larev pěnodějky obecné. Lidově se této pěně říká kukaččí sliny a během července až srpna se s nimi můžete setkat ve vysoké trávě, ale i na vrbách nebo topolech.

Mercedes mezi houbami, tak bývá často označován kotrč kadeřavý, jedlá a chutná houba, která na první pohled nevypadá jako hříbek nebo holubinka, tedy houba, jak si ji všichni představujeme. Kotrč kadeřavý patří mezi houby chorošovité a jedná se o parazit, který nejčastěji najdete na kořenech nebo na pařezech lesních borovic.

Pro člověka v podstatě neškodné tiplice na první pohled vypadají jako pořádně přerostlí komáři. Proto většina lidí, jakmile tiplici ve své blízkosti spatří, okamžitě popadá plácačku na hmyz a nebohou tiplici zneškodní. Přitom na rozdíl od hbitého a rychlého komára je tiplice spíše nemotorná a málokdy se stane, že před hrozbou dlaně nebo plácačky uletí.

Český svaz ochránců přírody vyhlásil letošní rok Rokem motýlů, během něhož budou po celém Česku probíhat nejrůznější aktivity, díky kterým se lidé dozví o motýlech spoustu zajímavých informací. Proč je tolik důležité, abychom tyhle krasavce v naší přírodě, ale i na zahradách, chránili a poskytovali jim ty nejlepší podmínky pro život?