Ekologie a příroda

Co Čech to houbař? Naše země je proslulá milovníky hub a houbaření. Do lesa, za vidinou plného košíku voňavých hříbků, se alespoň jednou za rok vydává o dost více než polovina našeho národa, podle některých zdrojů je to až 70 %. Pokud vás napadlo, že letošní letní dovolenou využijete i k návštěvě lesů u našich sousedů nebo byste se rádi vydali za houbami dál po Evropě, máme pro vás pár tipů, které země si své lesní poklady přísně střeží a kde můžete houby sbírat podle libosti.

Muchomůrku červenou v lese pozná každé malé dítě a všichni také dobře víme, že se jedná o houbu jedovatou, i když velmi krásnou. Nepatří sice mezi nejjedovatější houby, ale halucinace a křeče, které její požití vyvolává, určitě nikdo zažít nechce. Na druhou stranu je to houba, která se dá využít na báječnou tinkturu na bolavé klouby, a také s její pomocí můžete vychytat mouchy v bytě.

Houbaři se konečně dočkali a houby rostou! Víte, jak s nimi nakládat, aby vám dlouho vydržely? Čerstvé totiž vydrží jen chvíli a ještě v příhodných podmínkách. Pro pozdější konzumaci je zpracujte co nejdříve po příchodu domů z lesa.

Letošní počasí nahrává růstu hub, a tak se houbařením přímo posedlý český národ vydává houfně do lesů. Mladé plodnice hub nebývají červivostí zasažené příliš často, ale pokud najdeme houbu starší, většinou už nebýváme první, kdo ji objevil. Pochutnávají si na ní červíci, nejčastěji larvy bedlobytek. Jak velké riziko podstupujeme při jejich konzumaci? A mohou červivé houby vyvolat žaludeční potíže?

Dostatek dešťových srážek a teplé počasí většinou přeje růstu hub, ale kam přesně se na ně vydat, tuší jen opravdoví nadšenci. Bohužel jen málokterý z nich však místa, kde houby zaručeně najít, prozradí. My ostatní se tak musíme spoléhat spíš na náhodu a vrtkavou houbařskou štěstěnu, nebo na rady odborníků. Důležité informace o růstu hub najdete i v houbařských internetových mapách.

Na první pohled něžná bylina s jemnými listy a zlatožlutými květy v sobě ukrývá nebezpečí v podobě hned několika jedovatých alkaloidů, ale je také naším skvělým pomocníkem v boji s nepříjemnými bradavicemi, plísněmi kůže i nehtů i s bolestivými otlačeninami, kterým říkáme kuří oka. Tak si pro jistotu navlékněte rukavice a vydejte se na sběr téhle šikovné léčivky, možná ji najdete i zapomenutou v koutě zahrady. Máme pro vás recept na báječnou mast, která vás zbaví mnoha kožních neduhů.

Právě nastala doba, kdy si můžete udělat na zimu zásoby blahodárné léčivé síly. V zimě vám zdarma uleví a pomůže při různých onemocněních. Tak neotálejte, vyrazte na lipový květ a užijte si krásnou omamnou vůni.

Mařinka vonná neboli svízel vonný vás omámí sladkou vůní, syřišťový propůjčuje sýrům krásně nažloutlou barvu a přítula se jednoduše přitulí. Rodina svízelů, rostlin z čeledi mořenovitých, je pořádně rozvětvená, ale stojí za to se s nimi blíže seznámit. Už jenom proto, abyste věděli, jak se jmenuje bylinka, kterou si občas nosíte z lesa nebo z louky přilepenou na kalhotách a ze které svízele můžete připravit lahodné víno pro dobrý spánek.

Okrasná a silně medonosná klejicha byla do Evropy zavlečena už v 17. století. Dokud se držela jenom v parcích a zahradách, všichni ji obdivovali. Pak ale unikla i do volné přírody a obdivu byl konec. Klejicha se projevila jako obtížný invazní druh, který u nás, především na jižní Moravě, zarůstá vinohrady a stepní louky a vytlačuje původní, domácí druhy rostlin.

I ti, kteří sběr lesních hub považují za životu nebezpečnou zábavu, většinou žampiony milují. Považují je za chutné a bezpečné houby. To ano, od žampionů, které si běžně zakoupíte v obchodech žádné nebezpečí nehrozí, ale v přírodě se najdou i žampiony, které mohou naše žaludky pěkně potrápit. Přitom rostou docela hojně a nevyhýbají se ani zahradám. Radost z nálezu krásného žampionu na vlastním trávníku se tak dokáže změnit v hodně nepříjemnou záležitost.