Čištění trouby podle videa mělo trvat tři minuty. Pak se moje kuchyně změnila v kutilskou dílnu
Vypadalo to na tři minuty práce. Proč se mi tedy při čištění trouby málem rozpadla dvířka v rukou?
Tip redakce
Než začnete rozebírat dvířka, vyhledejte návod přímo ke konkrétnímu modelu trouby. Konstrukce se liší i u podobně vypadajících spotřebičů. Pokud výrobce demontáž skla popisuje jako servisní úkon nebo si nejste jistí uchycením, raději se do rozebírání nepouštějte sami.
Proč je čištění trouby u staršího sporáku taková výzva?
Když se řekne čištění trouby, většina lidí z toho má osypky. A musím říct, že právem. I já s tím mám svou osobní neblahou zkušenost. Bylo to před prvními Vánoci v našem bytě, kdy mě pohled na sklo mé pečicí trouby začal značně iritovat, protože připomínal pohled do mlhavého rána.
A tak jsem si řekla, že je ten správný čas, aby po úklidu celé domácnosti, byla konečně vyčištěna i trouba. Na videích to vypadalo tak banálně. Elegantní slečna s dlouhými červenými nehty ladně vycvakla dva plastové výstupky na bocích, horní lišta sama odskočila a vnitřní sklo šlo ven hladce jako dopis z obálky. Jak říkala, byla to práce maximálně na tři minuty. A tak jsem popadla ocet, jedlou sodu a houbičku a vyrazila do akce.
Kde internetové návody končí, tam realita teprve začíná
Jenže moje kuchyň naneštěstí nedisponuje moderním designovým spotřebičem. V našem klasickém bytě na mě čekal plynový sporák s troubou, který pamatuje už mnohé. Jenže žádné plastové výstupky k zmáčknutí jsem nenašla. Místo nich na mne zlověstně pomrkávaly dva křížové šroubky. Tady veškerá touha po elegantním řešení skončila, bylo jasné, že bez pořádného šroubováku se neobejdu.
První fáze úklidu aneb Síla octu a jedlé sody
A tak jsem se rozhodla, že než to zase rozšroubuju, vyčistím si vnější sklo. Postříkala jsem ho proto octem a otřela čistým suchým hadříkem. Pak přišla na řadu strana přístupná po otevření dvířek. Povrch jsem hojně posypala jedlou sodou a nechala ji dvacet minut působit. Pak jsem celý povrch důkladně vydrbala drsnější stranou houbičky. Soda odvedla skvělou práci.
Když vás zachrání nečekaný záblesk intuice
Jenže mastnota a špína zatečená mezi oběma skly skrz horní větrací průduchy stále zůstávala. Na tu zvenku ani zevnitř nedosáhnete, pokud celá dvířka nerozeberete. A teď přede mnou bylo to nejhorší. Špinavá totiž byla skla i z druhé strany, k nimž jsem se měla původně snadno dostat pomocí jednoho jednoduchého cvaknutí, které se však nekonalo.
Musela jsem vzít do ruky šroubovák. Když jsem se na ten systém dívala, moc jsem ho nechápala a tudíž jsem mu nevěřila. Pro jistotu jsem proto otevřené dveře trouby ještě podložila jednou krabicí. Jak se později ukázalo, zřejmě mě osvítilo.
Moment pravdy aneb jak se ze mě stal krotitel padajícího skla
A tak jsem začala odšroubovávat. Šlo to kupodivu hladce. Jenže ve chvíli, kdy jsem povolila i druhý šroubek a sundala horní kovovou lištu, začaly se dít věci. Dvířka se prostě rozstřelila. U starších modelů sporáků totiž výrobci zřejmě nepočítali s tím, že by troubu čistil pouze jeden člověk. A tak se konstrukce rozletěla na všechny strany a já měla co dělat, abych vše udržela.
No, ještěže jsem ty dveře podložila krabicí. Není to příjemné, když vám takhle zůstanou v ruce a šroubek vám střelí do obličeje. Zjistila jsem, že kovová konstrukce, která by měla držet sklo pohromadě, je nekvalitně slepená a drží spíše silou vůle.
Když se mi tedy nakonec po několika minutách adrenalinu podařilo vnitřní sklo vytáhnout, vydrhla jsem konečně i obě původně nepřístupné strany.
Maturita ze zpětné montáže
Rozšroubování a čištění byla jedna věc, u které jsem se sice řádně zapotila, ale teprve teď přehoupla ta největší zábava. Dát to všechno sama zase zpátky dohromady. Bylo to jako skládání trojrozměrného puzzle bez přiloženého plánu, které kladlo velký odpor. Všechno totiž musíte usadit na milimetr přesně, přitom neustále bojujete s gravitací a silnými pružinami ve dvířkách sporáku. Trefit se do závitů šroubků a zároveň udržet volné sklo vyžaduje buď nadpřirozené schopnosti, nebo alespoň jednoho pomocníka k ruce.
Čištění trouby mě naučilo, proč nestačí slepě věřit videím
Z této zkušenosti jsem si vzala hned několik ponaučení. Dříve než se nadchnu pro jakýkoliv jednoduchý videonávod, nejprve se přesvědčím, že doma nemám kutilský trenažér z minulého století. Také vím, že se do takových neznámých vod nebudu pouštět ve chvílích, kdy nebudu mít po ruce ještě nějaké záchranné ruce.
Od té doby vím, že i obyčejný úklid může přinést pořádnou lekci a že správný návod je někdy cennější než veškeré nadšení do práce.
V galerii najdete inspiraci, jak se pustit do čištění trouby bez zbytečných škrábanců.
O autorce:
Adriana Dosedělová je vášnivá zahradnice, zdravotní sestra a redaktorka s více než 28 lety praxe. K přírodě ji vedla babička už od dětství, kdy se učila pěstovat rostliny a pečovat o zvířata. Díky osobním zkušenostem s alergiemi a intolerancemi, které ji provázely celý život, a také profesní praxi zdravotní sestry se výborně vyzná v problematice zdraví a životního stylu. Tyto znalosti ji inspirovaly k testování a propagaci zahradničení šetrného k alergikům. Adriana propojuje odborné znalosti se srdcem a vášní, což se odráží v jejích stovkách článků i knize „Výtvarné nápady z papíru“. Na sociálních sítích inspiruje k životu v harmonii s přírodou a zdravím.
