Levandule označované jako lavandin mají nejvyšší obsah vonných silic. Na fotce je modrofialová odrůda 'Grosso'.
Foto: Shutterstock
Požáry v 90. letech a na přelomu tisíciletí však prosperující levandulová pole pohltily.
Foto: Shutterstock
Levandule prostřední (L. X intermedia) se označuje jako lavandin a ve Francii se pěstuje ve velkém pro vysoký obsah vonných silic. Není tak mrazuvzdorná jako levandule úzkolistá, ale na vhodném místě dobře přezimuje i u nás.
Foto: Shutterstock
Polokeř levandule úzkolisté (Lavandula angustifolia) dorůstá do 40 cm a kvete už v červnu. Její květy se sbírají těsně před rozkvětem a následní se suší nebo zpracovávají na olej. Rostlina má léčivé a uklidňující účinky, pomáhá při nespavosti.
Foto: Shutterstock
Levandule klasnatá (L. stoechas) bývá označována i jako ouškatá, smilovitá, hlávkovitá, korunkatá nebo francouzská. Její květenství je oválnější než u levandule úzkolisté a květy výrazně voní. Pěstuje se v nádobách.
Foto: Shutterstock
Barevná škála květů levandule se posunula od typické modrofialové, přes růžovou po bílou.
O Hvaru se mluví jako o levandulovém, voňavém nebo bylinkovém ostrově.
Foto: Shutterstock
