Jak dobře znáte sršně?

Královna sršně obecné (Vespa crabro)  může měřit přes čtyři centimetry.

Sršně obecné (Vespa crabro)  své hnízdo střeží. Pokud se dostanete do jeho blízkosti hlasitě bzučí a mohou zaútočit.

Na bohaté zdroje potravy se sršně obecné (Vespa crambro)  dokážou svolat pomocí chemické stopy, kterou za sebou zanechávají. 

Sršeň mandarínská (Vespa mandarinia)  útočí na lidi i na včely. Zatímco však naše včely (medonosné, Apis mellifera) jsou proti ní bezmocné, včely východní (nazývané také indické, Apis cerana) se jí ubránit dokážou...

… Po proniknutí sršně mandarínské (Vespa mandarinia)  do hnízda vytvoří včely východní (Apis cerana)  kolem vetřelce shluk, ve kterém je kolem 45 °C a včely do něj uvolňují CO₂, a tak sršeň umoří.

Sršeň východní (Vespa orientalis)  je poměrně agresivní a svým chováním se podobá vose útočné (Vespula germanica). Na fotce svádí boj se čmelákem.

Žluté články na zadečku sršně východní (Vespa orientalis)  fungují podobně jako solární panely. 

V roce 2004 byla sršeň asijská (Vespa velutina)  zavlečena do Francie se zásilkou bonsají z Číny. U nás se zatím nevyskytuje.

Většinu potravy sršně asijské (Vespa velutina)  představují včely, které loví v kvetoucích porostech, ale i přímo u úlů. 

Hlavním predátorem sršní u nás je vlha pestrá (Merops apiaster).