Jak dobře znáte sršně?
Královna sršně obecné (Vespa crabro) může měřit přes čtyři centimetry.
Sršně obecné (Vespa crabro) své hnízdo střeží. Pokud se dostanete do jeho blízkosti hlasitě bzučí a mohou zaútočit.
Na bohaté zdroje potravy se sršně obecné (Vespa crambro) dokážou svolat pomocí chemické stopy, kterou za sebou zanechávají.
Sršeň mandarínská (Vespa mandarinia) útočí na lidi i na včely. Zatímco však naše včely (medonosné, Apis mellifera) jsou proti ní bezmocné, včely východní (nazývané také indické, Apis cerana) se jí ubránit dokážou...
… Po proniknutí sršně mandarínské (Vespa mandarinia) do hnízda vytvoří včely východní (Apis cerana) kolem vetřelce shluk, ve kterém je kolem 45 °C a včely do něj uvolňují CO2, a tak sršeň umoří.
Sršeň východní (Vespa orientalis) je poměrně agresivní a svým chováním se podobá vose útočné (Vespula germanica). Na fotce svádí boj se čmelákem.
Žluté články na zadečku sršně východní (Vespa orientalis) fungují podobně jako solární panely.
V roce 2004 byla sršeň asijská (Vespa velutina) zavlečena do Francie se zásilkou bonsají z Číny. U nás se zatím nevyskytuje.
Většinu potravy sršně asijské (Vespa velutina) představují včely, které loví v kvetoucích porostech, ale i přímo u úlů.
Hlavním predátorem sršní u nás je vlha pestrá (Merops apiaster).
