Zahrádkáři často nechávají záhony přes zimu holé. Přitom stačí pár hrstí osiva
Co když prázdný záhon po sklizni není odpočatý, ale právě naopak?
Tip redakce
Před výsevem si na záhonu vyznačte, co na něm budete příští rok pěstovat. Snáz tak zvolíte vhodnou meziplodinu a vyhnete se nevhodnému střídání plodin.
Proč se po sklizni vyplatí nechat půdu pracovat se zeleným hnojením
Po sklizni nemusíte záhon nechat holý a čekat, až ho obsadí plevel. Zelené hnojení využívá rychle rostoucí rostliny, které přes podzim vytvoří zelenou hmotu a kořeny pracují přímo v půdě. Ta díky nim získá organickou hmotu, lepší strukturu a ochranu před vyplavováním živin. Je to vlastně taková podzimní směna: vy zasejete pár semínek a půda za vás začne pracovat.
Kořeny udělají práci, do které se vám s rýčem nechce
Hustý porost zakryje půdu a vezme prostor plevelům, které by se jinak na prázdném záhonu rychle zabydlely. Kořeny zároveň půdu prokoření a pomohou vytvořit póry, jimiž se lépe dostává vzduch i voda do hlubších vrstev. Po odumření rostlin zůstávají v zemi organické zbytky, se kterými si poradí žížaly a půdní mikroorganismy. Na jaře tak nezačínáte s tvrdou, unavenou zeminou, ale s půdou, která už přes zimu dostala trochu péče.
Co vysít, když se zima už blíží
Na rychlý podzimní výsev se hodí především hořčice bílá nebo svazenka, protože za krátkou dobu vytvoří slušnou masu zeleně. Hořčici ale nedávejte před brukvovitou zeleninu, jako je zelí, kadeřávek nebo ředkvičky, protože patří do stejné čeledi a zbytečně byste si komplikovali střídání plodin. Svazenka je v tomto směru univerzálnější a můžete ji zařadit prakticky před jakoukoli zeleninu. Při pozdějším výsevu se hodí také ozimá směs žita s vikví, která zůstává na záhonu přes zimu.
Výsev zvládnete za jedno odpoledne
Nejdřív odstraňte zbytky sklizně a větší plevel, potom povrch půdy lehce nakypřete hráběmi. Semena rozhoďte hustěji než při běžném setí zeleniny, protože potřebujete souvislý porost, nikoli pár osamělých rostlinek roztroušených po záhonu. Semínka jemně zapravte do povrchu, přitlačte hráběmi a záhon pořádně zalijte. Pak už hlavní práci převezme počasí a půdní život.
Mrazem zničené rostliny nemusíte na podzim uklízet
Hořčice nebo svazenka při silnějších mrazech zpravidla polehnou a odumřou, takže není nutné běhat po zahradě s nůžkami a dělat jim podzimní sestřih. Odumřelá hmota zůstane na povrchu jako přirozený pokryv, který chrání půdu před prudkým deštěm, větrem a vysycháním. U ozimých druhů je situace jiná. Ty přezimují a jejich zelenou hmotu řešíte až na jaře. Právě tehdy přijde na řadu poslední krok, který rozhodne, jak dobře se organická hmota využije.
Stačí pár semínek a záhon získá přes zimu ochranu díky zelenému hnojení
Zhruba dva až tři týdny před plánovaným setím nebo výsadbou rostliny posekejte či rozrušte a jejich zbytky mělce zapravte do horní vrstvy půdy. Není potřeba půdu převracet hluboko jako při velkém rytí, protože chcete rostlinnou hmotu dostat tam, kde se s ní půdní organismy snadno vypořádají. Přes rozklad vzniká organická hmota a půda získává živiny postupně, nikoli v jednorázové dávce jako po aplikaci průmyslového hnojiva.
Když po sklizni nenecháte záhon prázdný, může vám právě podzim připravit půdu pro mnohem lepší start nové sezony.
