Zahradní časované bomby: Jak se vyhnout invazním rostlinám, které vás mohou stát jmění

Pěstování rostlin na zahradě má svá pravidla a zákony

Pěstování rostlin na zahradě není jen o tom, co chcete vy. Opak je pravdou. Platí u nás přísná pravidla, která vycházejí ze Zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a navazují na něj i evropské nařízení č. 1143/2014 a jsou ještě více upřesněna nedávnou novelou zákona č. 364/2021 Sb. o invazních nepůvodních druzích. Tyto předpisy jasně regulují, co si můžete na své zahradě dovolit. Cílem je ochrana naší unikátní přírody a krajiny před druhy, které by ji mohly nenávratně poškodit. 

Pokud se na vašem pozemku objeví invazivní rostlina, a vy ji vědomě pěstujete, rozmnožujete nebo šíříte, hrozí vám pokuta jako fyzické osobě 100 000 Kč. U právnických osob se pak tato částka může vyšplhat až k 2 milionům korun. Nicméně i neúmyslná přítomnost invazních rostlin si žádá vaši pozornost. Pokud úřady zjistí výskyt, obvykle vyzvou majitele k jejich odstranění. Důležitá je vaše spolupráce a rychlá reakce. 

Dříve, než se vrhnete do pěstování nějaké rostliny, dobře si to nejprve promyslete 

Než se rozhodnete na svou zahradu zasadit novou rostlinu, vždy si raději ověřte, zda daný druh není na seznamu invazních rostlin. Mnohdy stačí rychlé vyhledání na internetu, nebo se můžete poradit s odborníky z Agentury ochrany přírody ČR (AOPK), případně místního odboru životního prostředí. 

Důležité je, abyste měli přehled o unijním seznamu invazních nepůvodních druhů, který je závazný pro celou Evropskou unii. Na něm najdete ty nejproblematičtější druhy, jejichž držení, pěstování, převoz, uvádění na trh a vypouštění do přírody je striktně zakázáno. Existuje také projekt Biosmršť 2025, jehož cílem je shromáždit data o výskytu nepůvodních druhů v ČR. Pokud si nejste jisti, jestli rostlina ve vaší zahradě není invazivní, neváhejte se poradit s odborníky, třeba Ekocentrum Koniklec v tomto směru nabízí odbornou poradnu. 

A jaké invazivní rostliny jsou horkými kandidáty pro tento rok? 

AOPK ČR uvádí kompletní seznam 36 invazních rostlin na unijním seznamu a národní seznam potom má 75 invazních druhů. Zde zmíníme jen ty nejznámější a nejproblematičtější: 

• Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) je obří rostlinou, která k nám dorazila z Kavkazu. Dorůstá až do výšky 2-5 m. Je jedovatá. Její šťáva způsobuje při kontaktu s kůží bolestivé popáleniny, puchýře a jizvy. Jde o dvouletku, ale semena klíčí několik let a její odstranění proto není jednoduché a může trvat i 4 roky. Při likvidaci je nutné mít ochranný oděv. 
• Křídlatka česká (Reynoutria x bohemica), japonská (Reynoutria japonica) a sachalinská (Reynoutria sachalinensis) jsou obávanými rostlinami. Vytváří husté, nepropustné porosty, které ničí původní vegetaci a svým silným kořenovým systémem dokážou poškodit dokonce i stavby a silnice. Jejich likvidace je velmi náročná a vyžaduje opakované mechanické i chemické zásahy.  
• Netýkavka (Impatiens glandulifera) je sice krásná, ale také pěkně zákeřná. Rozmnožuje se explozivními semennými lusky, které vystřelují semena až do vzdálenosti 7 m. Jedinou cestou, jak se jí zbavit, je mechanické vytrhávání před kvetením. 
• Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a zlatobýl obrovský (Solidago giganta) vytváří husté porosty na loukách a rychle se šíří větrem. Pro jejich likvidaci se doporučuje vytrhávání nebo sečení. 
• Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) sice vypadá na první pohled neškodně, ale v reálu vytváří monokultury a vytlačuje ze svého prostředí původní rostliny. Jejich likvidace se neobejde bez mechanického odstranění a někdy i herbicidů. 
• Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) je rychle rostoucím stromem, který se šíří především v městských oblastech a často je nutná jeho chemická likvidace. 
• Javor jasanolistý (Acer negundo) je nejvíce vidět u vodních toků, kde vytlačuje původní vegetaci. 
• Komule Davidova (Buddleja davidii), která je známá jako “motýlí keř”, se agresivně šíří v teplejších oblastech. 
• Vodní mor americký (Elodea nuttallii) je vodní rostlina, která dokáže ucpat rybníky a jezera. Pokud se jí chcete zbavit, neobejde se to bez mechanického odstrańování. 
• Pámelník bílý (Symphoricarpos albus): Šíří se snadno ptáky i dětmi, které si hrají s jeho plody. Vyžaduje opakovanou mechanickou likvidaci. 
• Kustovnice cizí (Lycium barbarum) roste na skalkách a zídkách a je tak odolná, že se jen velmi obtížně likviduje. 
• Vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus) se rychle šíří díky semenným luskům, a proto je nutné jej odstranit před tvorbou semen. 

Co byste měli udělat, když se na vaší zahradě objeví invazivní rostliny? 

V případě, že na své zahradě objevíte invazivní rostlinu, nepropadejte panice, ale jednejte rychle a s rozmyslem. 

1. Ověřte si, jestli se skutečně jedná o invazivní druh. Obrátit se přitom můžete na odbor životního prostředí AOPK, nebo můžete také využít nějakou mobilní aplikaci, která vám dokáží pomoci s identifikací a umožní nahlásit výskyt. 
2. Když si nejste jisti a nevíte, co dělat, kontaktujte odbor životního prostředí na obecním úřadě nebo AOPK. Nejenže vám tam poradí, jak rostlinu likvidovat, ale někdy je dokonce možné na likvidaci získat dokonce i finanční příspěvek. Vězte, že pokud se snažíte s takovou rostlinou bojovat a nedaří se vám to, stát by vám měl vyjít vstříc. 
3. Jinak si také pamatujte, že majitel pozemku je povinen invazní rostliny odstraňovat, aby se zabránilo jejich dalšímu šíření. Děje se tomu obvykle pomocí 2 metod, které se často kombinují. 

Metody likvidace invazivních rostlin 

1. Jde o mechanickou likvidaci, která je především o vytrhávání rostlin i s kořeny, aby se zabránilo jejich opětovnému růstu, sekání nebo kosení (nejlépe před vykvetením, aby se zabránilo tvorbě semen). U některých rostlin se to přitom neobejdete bez potřeby ochranného oděvu. 
2. Další možností je chemická likvidace, tedy použití herbicidů, což by mělo být poslední možností. Mělo by jít o cílený postřik nebo injektáž do lodyhy, aby se minimalizoval dopad na okolní prostředí, protože chemické metody mohou poškodit půdu i jiné rostliny. 
3. Kombinování obou výše zmíněných metod u obzvláště odolných druhů, k nimž patří třeba křídlatka. 

Nutno říct, že u rozsáhlých porostů je lepší, když se odstranění ujme odborník, protože taková likvidace je náročná a vyžaduje speciální vybavení. 

Co s odpadem? 

Vytrhané invazní rostliny rozhodně nepatří na kompost! Mohou totiž obsahovat životaschopná semena nebo oddenky, které by se pak šířily dál. A proto se doporučuje, abyste ho odvezli na sběrný dvůr, kde si s ním už poradí. Případně se doporučuje také i spálení. 

Pokud si nejste jisti, jestli tyto invazivní rostliny nepěstujete, podívejte se do naší galerie.