Jedinečnost prostoru je dána géniem loci Malé Strany a Pražského hradu
Valdštejnská zahrada vznikala souběžně se stavbou Valdštejnského paláce v letech 1623 – 1629, kdy její majitel Albrecht z Valdštejna, za pomoci italských stavitelů a umělců dokázal v poměrně krátké době, realizovat řadu nevšedních projektů vždy spojených se zahradou a krajinou. V roce 1623 nechal zbořit celý blok domů na Malé Straně, aby zde měl místo pro stavbu svého městského paláce v rozměrech, které byly v této době obvyklé pouze u vládců.
Hned u vstupu vás uvítá bájný Herkules s drakem
Vstoupíte-li do Valdštejnské zahrady přímo od metra Malostranská, ocitnete se u velkého, čtvercového rybníka, který sloužil k projížďkám na loďce. Uprostřed rybníka je ostrůvek, v jehož středu je umístěná kopie mramorové fontány se sochami Herkula zabíjejícího draka a Najád od Adriana de Vries.
Ačkoliv jste v centru Prahy, není zde nouze ani o zvířátka, takže děti s sebou. Od roku 1993 se po zahradě volně pohybují pávi (mezi nimi je i albín), v rybníce pluje poměrně velké množství ryb, kromě běžných jako je kapr, zde vodu brázdí také velký sumec. Žijí zde také divoké kachny a slípka zelenonohá, tu poznáte poměrně snadno, jakmile vyleze z vody. V nedaleké voliéře, která je zároveň zvukovou dominantou zahrady, a je běžnou součástí barokních zahrad, žije několik výrů.
Kolosální stavba, která neměla obdoby: Salla Terrena a Adrian de Vries
V zahradě najdeme kopie soch z řecké mytologie manýristy Adriana de Vries, nizozemského sochaře. Nejvíce bronzových soch je umístěno před trojosou kolosální stavbou - Salla Terrenou, kde lemují cestu. Uvidíte ale pouze kopie, neboť originály soch jsou uloženy v královském paláci Drootningholm ve Švédsku jako válečná kořist. Sochy totiž byly v roce 1648 ukradeny švédskými vojsky.
Slavná Salla Terrena neměla ve své době obdoby a doposud můžete obdivovat bohatě zdobené stěny freskami a štukaturami od Baccia Bianca s náměty z Trojské války. Uprostřed můžete vidět samotného Dia s Herou a Venuší.
Jak dokonale funguje přímo v Salla Terreně akustika, si můžete buď sami vyzkoušet, nebo navštívit některou z akcí, které se zde, v létě, pravidelně konají. Atmosféra tohoto místa je velmi obohacující.
Před Salla Terrenou je květinový parter, v jehož středu stojí bronzová fontána s kopií sochy Venuše s Amorem a delfínem od Benedikta Wurzelbauera z roku 1599. Nechybí zde ornamentální záhony, které jsou typické pro barokní zahrady a bývají ohraničené živým plůtkem ze zimostrázu. Uprostřed záhonu jsou vysázeny barevné rostliny, nejčastěji letničky, nebo se vnitřek záhonu vysypává barevnými písky, jako náhrada rostlin.
Krápníková jeskyně je zahalena tajemstvím a možná se budete i trochu bát
Umělá, krápníková jeskyně neboli grotta je zahalena tajemstvím. Účelem této stěny bylo, aby právě v tomto místě byla zahrada tajemná a záhadná, prolínají se zde a zároveň kontrastují prvky neživé a živé přírody. Zde se pocit nejistoty umocňoval překvapivým zobrazením žab, hadů, příšer, groteskních obličejů a nejrůznějších zvířat skrytých v zákoutích krápníkové stěny. Iluze tajemnosti a nejistoty je podpořena i řadou iluzivních náznaků evokujících průchodnost stěny tajnými chodbami a průchody. Až tedy přijdete ke krápníkové jeskyni, soustřeďte se a zkuste nalézt lva, pumu, žábu či různé příšerky. Pokud vám do toho zahouká výr z vedle umístěné voliéry, váš smyslový zážitek bude dokonalý.