KPZ: předplaťte si potraviny přímo z farmy

Zkratka KPZ je známá hlavně jako krabička poslední záchrany. Má ale i jiný význam, a to komunitou podporované zemědělství. To je možné definovat jako vztah mezi zemědělcem, farmářem či chcete-li producentem a vámi, jakožto spotřebitelem, resp. celou komunitou spotřebitelů. Tento vztah je přímý, tzn. bez zprostředkovatele – tedy obchodního řetězce, který tuzemské zemědělce nezřídka tlačí k prodeji pod cenou.

KPZ tak vlastně vytváří síť místních lidí, z nichž jedni něco šetrným způsobem vypěstují (nebo odchovají) a druzí to od nich za dobrou cenu koupí, resp. si předplatí. Zemědělec a komunita spotřebitelů zapojených do KPZ pak spolu výslednou produkci potravin sdílejí, ale pozor – sdílejí i možná rizika a musejí počítat i s případnou neúrodou. Vztah mezi zemědělcem a komunitou je proto založený smlouvou o partnerství.

Proč do toho vůbec jít 

Zájem zemědělce je jasný – čím více spotřebitelů v KPZ komunitě, tím jistější odbyt za dobrou cenu, vlastní soběstačnost a spravedlivý výdělek za poctivě odvedenou práci. S jistotou prodeje souvisí i možnost zemědělce se více zaměřit na kvalitu pěstovaných plodin (příp. chovaných zvířat, jejich welfare atd.) a také na okolní krajinu, v níž hospodaří, a její udržitelnost. 

Proč by však měl do KPZ vstupovat spotřebitel? Třeba proto, že už nechce v supermarketu kupovat podtržená rajčata bez chuti, o nichž neví, jak byla ošetřována, ale ví že byla vezena přes celou Evropu (a mají tak za sebou dlouhou ekologickou stopu). Nebo třeba proto, že má rád českou krajinu a chce podpořit české producenty, nebo chce znát svého zemědělce jménem (stejně jako včelaře) a vědět, že zelenina, kterou si koupí, byla pouze organicky hnojená a ošetřovaná bez chemie... Třeba. A nebo z mnoha jiných důvodů.

Jak to všechno funguje 

Komunitou podporované zemědělství nepředstavuje jeden konkrétní model spolupráce spotřebitele se zemědělcem. Jde pouze o princip, který zahrnuje mnoho různých modelů, jejich variant a odlišných způsobů, jak naplnit vzájemné potřeby a dopracovat se k oboustranné spokojenosti (vzpomeňte třeba na známé bedýnky). Forma spolupráce proto bude vždy záviset na dané komunitě lidí. Podmínky, za nichž zemědělec zásobuje komunitu pravidelnou dodávkou čerstvých potravin (zeleniny, ovoce, mléka nebo vajec, příp. i masa) po celou sezonu a komunita za jejich odběr platí, mohou být různé. 

Spotřebitelé dokonce nemusejí být pouhýmiodběrateli potravin, ale i aktivními účastníky “výrobního procesu”. Mohou farmu navštěvovat, aby se přesvědčili o způsobu hospodaření, podílet se na brigádách na farmě nebo si od zemědělce přímo pronajmout půdu a sami něco pěstovat. Nejčastěji však spolupráce spočívá v předplacení určitého podílu nabízené zemědělské produkce na několik měsíců dopředu. Vstup do již stávajících komunit je možný obvykle na jaře, tj. na začátku sezony.

Původ a vznik KPZ 

Různé zdroje se shodují, že komunitou podporované zemědělství vzniklo v 60. až 70. letech 20. století v Japonsku, a to kvůli potravinám kontaminovaným průmyslovými látkami. Tamní domácnosti se spojili s drobnými producenty, kteří jim za pravidelné příspěvky pravidelně dodávali kvalitní potraviny. Nutno říci, že KPZ je do značné míry založené na důvěře mezi zemědělcem a jeho odběrateli (což je sympatické). 

Podobné iniciativy začaly následně vznikat i v Evropě, konkrétně v Rakousku, Německu a Švýcarsku a v 80. letech se rozšířily i do Ameriky. Dnes je KPZ v různých podobách a pod různými názvy rozšířené po celém světě, v Evropě zejména ve Francii nebo v Itálii. Vlastní síť KPZ, která podporuje malé a střední zemědělce, má už i Česko a jeho komunita se stále rozrůstá. Když se nad tím ale zamyslíte, tak podobný systém fungoval už za první republiky i dříve... Lidé vždycky odebírali část potravin přímo ze statku a nepotřebovali k tomu prostředníka.

Pro detailnější informace o KPZ se podívejte například sem nebo sem. 

 

Predplatne