Silice třemdavy mohou nad květy i vzplát

Trvalka třemdava bílá (Dictamnus albus) z čeledi routovité patří k ohroženým druhům a je chráněná. Jde o pomalu rostoucí vytrvalou a statnou rostlinu, která může dorůst až do metrové výšky. Z pevných nevětvených stonků, které na bázi dřevnatí, vyrůstají lichozpeřené aromatické listy (s vůní po citronu). Od května do července rostlina kvete hrozny zpravidla růžových květů s tmavšími skvrnami podél žilnatiny. Květy mohou být velké až 2,5 cm a jsou tvořeny pěti korunními lístky, z nichž čtyři horní jsou vzpřímené a pátý lístek je ohnutý dolů.

V bílé formě se třemdava vyskytuje v přírodě jen zřídka. Na zahradách se někdy pěstuje bělokvětý kultivar 'Albiflorus'. Druhové jméno bílá má třemdava údajně podle svého bílého dřevnatého kořene. Plodem třemdavy jsou tobolky uspořádané do hvězdicového tvaru, z nichž rostlina vystřeluje drobná černá semena do několikametrové vzdálenosti.

Třemdava jako biblický hořící keř

Rostlina obsahuje neobvyklé množství aromatických silic, které se z ní uvolňují a při větším množství rostlin mohou za horkého a bezvětrného dne i vzplanout. Podle některých zdrojů se jedná a známý biblický hořící keř. Silice nad porostem třemdav lze i zapálit pomocí zažehnuté sirky nebo zapalovače, které přiblížíte nad květenství. Po rychlém vzplanutí silic oheň ihned uhasne a rostliny zůstanou bez poškození. Podobné pokusy raději ale nezkoušejte, zvláště v přírodě můžete na vyprahlých stráních způsobit požár. 

Třemdava roste na slunci a v suchu

Do zahrady se třemdava vysazuje vždy na slunné a suché až mírně vlhké místo s lehkou až středně těžkou hlinitopísčitou a humózní, nejlépe vápenitou půdou. Na takovém místě vydrží i desítky let. V polostínu, vlhku nebo třeba v jílovité půdě naopak nepokvete a za čas odumře. Třemdava vynikne jako solitéra, ale i v rozlehlých porostech. Obvykle není třeba ji zalévat ani hnojit.

Rostlina nesnáší přesazování. Množení dělením je proto dost obtížné. Snazší je výsev, řízkování nebo nákup sazenic. K získání semen je třeba na odkvetlé květenství třemdavy přivázat lehký sáček, který vystřelovaná semena zachytí. Semena klíčí dlouho, proto s výsevem neotálejte, a i tak počítejte s květy nejdříve za čtyři roky. Při letním řízkování se 5 až 10 cm dlouhé řízky ošetřují stimulátorem růstu a vysazují do pařeniště. 

Při práci s třemdavou používejte rukavice

Pozor, při jakékoli manipulaci s třemdavou používejte rukavice, protože citlivým osobám může na kůži vyvolat ekzém a puchýře, příp. zanechat pigmentové skvrny. Tato kontaktní dermatitida je způsobena alergickou fotosenzibilitou, kdy se kůže po kontaktu s třemdavou stane citlivou na UV paprsky.