Chalupáři lhali! Třešňová nikdy neexistovala. Připomeňme si výročí seriálu výběrem těch nejlepších odrůd, které přežijí mráz, sucho i vaše sousedy
Rané třešně: První sladký signál léta
Kdokoliv na zahradě zasadil třešeň, ví, že nejde jen o strom. Je to věc cti. A hlavně závodu s kosy, kteří žerou rychleji než celá seriálová hospoda dohromady. Mezi ranými odrůdami najdeme celou plejádu osobností, které by klidně mohly mít vlastní díl Chalupářů.
- Adélka: drobná, roztomilá a nečekaně produktivní. Zraje hned po májovce a její výhodou je, že ji vrtule třešňová nestihne ani pozdravit. Do malých zahrad ideál.
- Burlat: francouzský elegán s pevnými plody, což zní skoro jako popis filmového srdcaře. Je chuťově výtečný, jen na jarní mrazíky má nálady. Když přežije, odmění se velkoryse.
- Kasandra: tahle česká kráska umí vyrůst do velkých rozměrů. Sladká, šťavnatá, ale po dešti se jí moc nechce. Praská, jako když se na chalupě probudí stará střecha.
Ovocné stromy se u raných odrůd chovají jako první běžci v sezóně. Rychlí, oblíbení, ale někdy trochu neurotičtí.
Středně rané odrůdy: Jistota pro každou zahradu
Tahle skupina třešní je zlatá střední cesta. Ani moc brzy, ani pozdě. Prostě tak akorát, jako když se na chalupě uvaří guláš správně přes poledne.
- Christiana: spolehlivá pracantka. Plody má tmavé, aromatické a stromy se nebojí ani mrazíků. Při sklizni stačí utrhnout, zakousnout a neřešit.
- Early Korvik: drží plody na stromě tak dlouho, že člověk má skoro podezření, že si s ním třešeň hraje na „nechce se mi dolů“. Velké, pevné, výborné. Jedním slovem paráda.
- Sandra: kráska zvláštního typu. Velké plody, měkčí dužina a k tomu schopnost zvládnout déšť bez praskání. Na chalupě ideální parťačka při letních návštěvách.
Není nad to, když ovocné stromy ve středním období drží stabilitu, i když počasí předvádí svoje kabaretní čísla.
Pozdní třešně: Odměna pro ty, kteří si počkají
Kdo si počká, ten se dočká. A kdo si počká na pozdní třešně, ten si opravdu pochutná. Pozdní odrůdy bývají robustní, pevné a typické „držáky“.
- Regina: pevná, tmavá a skoro nepraská. Kdyby byla postava v Chalupářích, tak určitě místní nezdolná kronikářka.
- Halka: rarita mezi českými odrůdami. Je samosprašná, takže nepotřebuje žádného souseda. Plody jsou sladké, jen příliš vlhké oblasti jí nedělají dobře.
- Tamara: superstar mezi třešněmi. Velká, vínově červená a oblíbená po celém světě. Má svoje nároky, ale když se jí daří, plodí tak, že se člověk až diví.
- Vilma: nenáročná, šikovná a stabilně výnosná. Taková ta třešeň, kterou vysadíte a o rok později zapomenete, že jste ji vůbec sázel. Dokud nepřijde sklizeň.
Ovocné stromy z pozdní skupiny jsou pro ty, kteří vědí, že dobré věci přicházejí časem (a někdy taky až v sedmém třešňovém týdnu).
Višně: Nenápadné královny českých zahrad
Višně bývají oproti třešním o něco méně slavné, ale zato věrné. Navíc všechny odrůdy jsou samosprašné, což je hotový zázrak. Žádné shánění partnera, žádné drama. Višně jsou ovocné stromy, které zvládají pracovat samy za sebe.
- Morela pozdní: klasika. Kyselá, tmavá a výborná na koláče. Korunu má převislou, takže někdy vypadá, jako by se snažila působit tajemně.
- Morava: příjemná kyselka vhodná i do úst, nejen do hrnce. Odolná, nenáročná a plodí nejvíce dole, takže ji ocení hlavně ti, co neradi lezou po štaflích.
- Favorit: velká amarelka pro milovníky sladších tónů. Jen pozor na moniliózu při dlouhých deštích.
- Fanal: kyselka pevného charakteru, odolná vůči mrazům a nemocem. Pro chalupáře, kteří chtějí strom „na jistotu“, je to trefa do černého.
Višně jsou ovocné stromy, které dokážou překvapit svou nenáročností i chutí.
A tak se tento malý výlet od Třešňové k Višňové uzavírá. Třešně i višně toho mají na svědomí možná víc než kdejaký chalupářský zvrat: spojují generace, provoní zahrady a každé léto připomínají, že některé jistoty zkrátka nestárnou. Stačí jediný košík plný plodů a člověk má pocit, že svět je zase o něco sladší. Nebo příjemně navinulý, podle toho, jaké odrůdě dá přednost.
