Praxe

Jakmile v českých krajích začnou růst houby, stěhuje se nejméně polovina našeho národa do lesů. Patříme mezi největší milovníky hub a houbaření na světě. I ti, kteří se v houbách příliš nevyznají, poznají hříbka. Tedy hřibovitou houbu, o kterých si mnoho lidí myslí, je jsou téměř všechny jedlé. Nejsou. A ještě jedna pověra občas mezi lidmi panuje. Že hříbek, který po rozkrojení zmodrá, tedy modrák, je vždy jedlý. Ani to není pravda.

Také se tetelíte blahem, když vidíte, jak mají sousedé krásně porostlý dům nějakou popínavou rostlinou a říkáte si, že by se vám to na vašem domě také líbilo? Pokud teď kývete hlavou, tak vás musíme varovat. Ne všechny druhy pnoucích rostlin jsou na ozelenění fasád vhodné a pokud při výběru druhů zvolíte špatně, můžete pak hořce litovat, že vás taková hloupost vůbec někdy napadla. Které druhy popínavých rostlin můžete vysadit jen ve velmi výjimečných případech?

Okurková sezóna je v plném proudu. Všichni se snažíme, abychom měli úrodu co nejbohatší. Někdy se však stane, že porost, který byl bujný a zelený, začne chřadnout a na listech se začnou objevovat skvrny, které nic dobrého nevěstí. Dají se okurky při prvních příznacích „flekatění“ zachránit a jaké tři nejčastější choroby se takto projevují?

Vůně a chuť bylinek si v létě užíváme v zahradě a pochopitelně i v kuchyni na přípravu pokrmů. Léto je také obdobím, kdy spoustu bylinek sklízíme a děláme si zásoby na zimu. Nejjednodušší metodou jejich uchování je sušení. Jaké jsou způsoby sušení? Ovšem, ne všechny bylinky jsou na sušení vhodné, protože sušením ztrácí na kvalitě. Které se vyplatí sušit a jak uchovat jejich chuť a aroma?

Se včelím žihadlem se v životě alespoň jednou musel vypořádat snad úplně každý. Není to nic výjimečného, a pokud netrpíme alergií na žihadlo, většinou se nejedná ani o dramatickou událost. Přesto je takové žihadlo nepříjemné, postižená kůže svědí a pálí a člověk se tedy všemožně snaží, důsledek včelího bodance zmírnit. Víte jak na to, když se zrovna pohybujete na louce nebo na zahradě a nemáte tak k dispozici nic jiného, než jen přírodu kolem sebe?

Lidová přísloví, rčení a pranostiky vycházejí ze zkušeností mnoha generací našich předků. Byly brány velmi vážně a lidé podle nich řídili běh a rytmus svých životů. Už proto, že jejich osud na přírodě závisel a jejich budoucnost určovala úroda jejich polí. Pečlivým a dlouhodobým zaznamenáváním letitých zkušeností si lidé vytvořily svá pravidla hospodaření, která neporušovali. Žili s přírodou v těsném kontaktu a byli na ní životně závislí.

Plísně rajčat a okurek bývají postrachem zahrádkářů. Přijdou plíživě, ze začátku vypadají velmi nenápadně, ale když je nezachytíte včas, o veškerou úrodu přijdete. Pokud zaléváte rostliny jen ke kořenům, jak se doporučuje, rozhodně nejste mimo nebezpečí.

Koncem června stále ještě můžete namnožit nejen své oblíbené balkonové rostliny, ale i trvalky či polokeře. Pokud máte na balkoně či parapetu nějaký oblíbený kultivar muškátu či fuchsie a rádi byste takových měli více, není nic snazšího než si tyto rostliny namnožit. Tím nejlepším způsobem je řízkování, při kterém stačí dodržet pár zásad a získáme tak nové rostliny zcela zdarma.

Počasí je v posledních letech jak na houpačce. Buď je vody moc nebo málo. Ani jeden extrém není dobrý, na rozdíl od deště si ale se suchem dokážeme docela poradit. I naše babičky říkávaly, že je v létě lepší přísušek než přemíra deště. Jenže jak se o zahradu v suchém létě starat, abyste do záhonů nenalili s tisíci litry vody i tisíce korun?