Mrazová poškození dřevin. Co s nimi?

Poškození ovocných dřevin mrazen je spojováno nejčastěji s namrzlými výhony, které nestačily na podzim vyzrát. Závažnější jsou však poškození kmene nebo silnějších větví. 

Raději trhlina než deska 

Velké teplotní rozdíly způsobené střídáním slunečných dní a mrazivých nocí vyvolávají v kůře a dělivých pletivech pod nimi napětí. Slunce kůru nejprve zahřeje a ta pak v nočním chladu praskne. Vzniklou trhlinou do stromu mohou vnikat škodlivé mikroorganismy, dřevokazné houby i škůdci, kterým slouží trhlina za úkryt.

Při poškození dělivého pletiva navíc dřevina přestává v daném místě růst, kůra se odlupuje a odkrývá vnitřní dřevo. Při větším poškození se tak z mrazové trhliny stává mrazová deska. Zatímco ale trhlina se obvykle zahojí a zaroste závalem, u desky záleží na velikosti. Hojivé pletivo uzavírá ránu od okrajů a střed tak může zůstat nezakrytý a přístupný všem patogenům. 

Co nejrychlejší ošetření 

Mrazovou trhlinu a vznikající desku je proto nezbytné ošetřit co nejdříve. Popraskanou kůru v místě poškození oškrábejte a ránu ošetřete stromovým balzámem, někdy se doporučuje i směs latexu s fungicidy. O poškozené stromy následně pečujte, pravidelně je zavlažujte a při napadení některou z houbových chorob postiženou část stromu hned likvidujte. 

Mrazové poškození pupenů 

Na jaře hrozí stromům i poškození květních, příp. listových pupenů. Preventivní ochranou je výsadba pozdně kvetoucích odrůd a oddalování doby rašení (nahrnutím sněhu ke stromům nebo stíněním kmenů). Známé je i zadešťování rašících stromů při poklesu teplot pod nulu – při přeměně vody na led se uvolňuje skupenské teplo, které je dočasnou ochranou pupenů či květů před zmrznutím.

 

Predplatne