Lampionky mochyně peruánské: chutné plody sklízejte až do prvních mrazíků

Rostlina mochyně peruánské (Physalis peruviana) je až metrová rostlina z čeledi lilkovitých, která se mnohdy větví a pokrývají ji žláznaté chloupky. V paždí střídavých vejčitých listů vyrůstají stopkaté květy složené ze žluté koruny s hnědými skvrnami na bázi a podlouhlého kalichu. A právě kalich může za atraktivitu mochyní. Po odkvětu se totiž zvětší a vytvoří balonkovitě nafouknutý „lampionek“, který chrání bobuli s chutnou dužninou. V Jižní Americe, odkud tato rostlina pochází, je mochyně vytrvalá, u nás ji ale každoročně sežehne první mráz a na jaře je nutné ji znovu vysít. 

Mochyně se pěstuje podobně jako rajčata

Mochyně peruánská se pěstuje podobně jako rajčata – potřebuje výživnou půdu, vydatnou zálivku a slunce. Semena se sejí v únoru a březnu a předpěstované sazenice se vysazují na záhon v polovině května na vzdálenost 80 centimetrů. Rozvětvenou lodyhu je dobré kvůli rozlomení raději vyvazovat, někdy se postranní výhony vyštipují. Plody se sklízejí od konce srpna do prvních mrazů a z jedné rostliny je možné získat až 2 kg. 

Bobule mochyně peruánské, které měly čas přirozeně dozrát na rostlině, chutnají mnohem lépe než koupené, které se sklízejí před plnou zralostí. Tak jim ten čas dopřejte. V květináčích přenesených do skleníku nebo do zimní zahrady stihnou dozrát i pozdě založené plody. Pokud však z nějakých důvodů potřebujete sklidit nezralé plody, nevyhazujte je: když dojdou v teplé místnosti v domě, získají dobrou chuť i aroma. 

Zralé bobule mochyně jsou chutné i zdravé

Nezralé bobule mochyně peruánské jsou mírně jedovaté. Zralost se pozná podle květních kalichů, které začnou zasychat a získají šedozelenou barvu – odstraňují se však až před konzumací bobulí. Žlutooranžové zralé plody chutnají jako jahody, kiwi a meruňky dohromady, voní po ananasu a v chladu vydrží hodně dlouho. Semínka z dužniny je možné omýt, usušit a na jaře opět vysít. 

Bobule obsahují vitamin C, vitaminy skupiny B, provitamin A, rutin, draslík, fosfor a vápník a dále polyfenoly a karotenoidy s antioxidačními účinky. Plody jsou vhodné pro diabetiky, mohou se jíst syrové, hodí se ale i do kompotů, marmelád, čatní a ovocných nápojů a salátů. Často se využívají také k dekoraci dezertů. 

Pozor na záměnu s mochyní židovskou třešní

Pozor ale, mochyni peruánskou si můžete snadno splést s příbuznou mochyní židovskou (P. alkekengi). Jedná se o nenáročnou půlmetrovou trvalku, které se dobře daří v polostínu, množí se oddenky a může být invazní. Její krása spočívá v dekorativních oranžových měchýřcích, které vytváří kolem červené bobule. Celá rostlina je mírně jedovatá. Zralý plod je sice jedlý, citlivějším osobám však může po požití způsobit zdravotní potíže.