Topiary v zahradě: Vypadají luxusně, ale stačí špatné místo a efekt je katastrofa

Tvarované dřeviny umisťujeme s citem

Tvarované dřeviny jsou v každé zahradě, ale i v nádobě na terase či balkoně velmi výrazným prvkem. A právě to může být v některých případech problém, protože pokud tvarovanou dřevinu neboli topiaru nevhodně umístíte, dojde k zastínění rostlin a celková kompozice pak nebude působit vůbec dobře. Umisťování topiar je podobné, jako když umisťujete sochu nebo solitérní kameny, je tedy nutno mít pro takové umístění cit.

Co jsou to topiary

Jako topiary či zelené sochy bývají označovány umělecky tvarované dřeviny a dle toho, co znázorňují se rozlišují do třech základních typů. Buď jsou geometrické, ornamentální nebo figurální. Tvarování stálezelených keřů není úplně snadné, obzvlášť, pokud se pustíte do střihu ve stylu Střihorukého Edwarda. Vystříhat ze vzrostlého jehličnanu nějaké zvíře či postavu zvládne opravdu jen zkušený zahradník. Tvarování topiar se tak řadí mezi italské umění, podobně jako sochařství.

Za všechno mohou otroci

Počátky tvarování stálezelených keřů sahá až do starého Řecka a Říma, kdy pojem topiary se používal pro otroky, kteří dokázali dekorativně prořezávat koruny stromů. Pak zájem o topiary upadl a zpět na výsluní se tvarované dřeviny dostaly až při zakládání francouzských zahrad a parků. U nás se pravé topiary, kdy jde o opravdu unikátní dílo, nikoliv třeba o kulovitý buxus, těší oblibě poměrně krátkou dobu. Většinou se geometrické či ornamentální topiary objevují v zámeckých zahradách, v městských parcích nebo u významných budov. Na našich zahradách ale své stálé místo stále nemají.

Kam se topiary nehodí

Jsou místa, kam se tvarované keře naprosto nehodí. Jedná se třeba o některé historické a zámecké zahrady. Dále je určitě nevyužijete ve venkovské či přírodní zahradě, protože jejich umístěním by došlo k výraznému narušení celkového rázu zahrady. Představa, že mezi venkovskými trvalkami máte vytvarovaného velkého slona, nepůsobí úplně dobře. Naopak topiary lze využít v moderních zahradách, v parcích a na exponovaných místech, kde chcete upoutat pozornost. Topiary bývají často součástí výstav, veletrhů či třeba módních přehlídek, protože jejich vkusným umístěním znásobíte atraktivnost daného prostoru.

Jaké dřeviny lze vytvarovat

S trochou trpělivosti a zkušeností lze vytvarovat většinu stálezelených dřevin. Pro tvarování jsou vhodné tisy, jalovce, buxusy (zimostrázy), cypřiše, túje, tisovec, ale i habry, hlohy, svídy, cesmína, mahonie či ptačí zob. Lze říct, že na topiary lze použít jakoukoliv dřevinu, která dobře snáší řez a snáze obráží.

Co potřebuji k tvorbě topiary

Kromě dostatečné trpělivosti a představivosti, potřebujete hlavně ostré zahradní nůžky a křovinořez, případně plotostřih. Máte-li v plánu tvarovat nějaké složitější tvary, třeba lidskou postavu, potřebujete pevný a ohebný drát a také šablonu, podle které budete tvarovat. Abyste tvarovali pouze od oka, musíte mít už řadu zkušeností a pokud s topiary teprve začínáte, pro začátek vyzkoušejte nějaký jednoduchý, geometrický tvar, například kouli. Tu nejčastěji můžete vidět u buxusů či brslenu. Lehčí, než tvarovaná krychle je pak kvádr či krychle.

Topiary vyžadují vaši péči

Mohlo by se zdát, že jakmile topiaru jednou vytvarujete, již se o ní nemusíte starat a ona roste sama. Tak to samozřejmě není, jelikož se jedná o živou rostlinu, která byla pouze zastřižena, musíte minimálně 2-3 x do roka řez zopakovat. První řez se provádí na jaře a pak během léta, kdy výhonky dorůstají. Díky tomu bude keř hustý, zdravý a bude mít jasně zřetelný tvar. Pokud tvarování udržovat nebudete, brzy bude topiara nevzhledná a nebude plnit svoji funkci. Kromě pravidelného tvarovacího řezu vyžadují topiary také pravidelnou závlahu a přihnojování.

Tvarované dřeviny budou fungovat jen tehdy, když je zasadíte s rozmyslem a respektem k celku.

Podívejte se do galerie, jak tvarované dřeviny ovlivňují vzhled zahrady a kde dávají smysl.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dále pokračovala v rámci doktorského studia. Již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, rodinnou, realizační firmu Zahradník Šikula, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Založila také firmu Flora Home, která dodává a pečuje o pokojové rostliny. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.