Kdy začít s letněním rostlin?
Letnění pokojových rostlin je skvělý způsob, jak jim dopřát přirozené světlo, čerstvý vzduch a vlhkost, což jim pomůže prospívat a bujně růst. Než ale své zelené miláčky vystavíme venkovním podmínkám, je dobré znát pár zajímavostí a tipů, jak na to, aby jim letnění prospělo a neublížilo. Především by letnění rostlin mělo začít až ve chvíli, kdy už nehrozí přízemní mrazíky. V našich oblastech, pokud nepočítáme horská pásma, to obvykle bývá po 15. květnu, tzv. po „zmrzlých“. Ideální je, když se denní teploty pohybují stabilně nad 15 °C a noční teploty neklesají pod 10 °C. Rostliny mohou být venku až do konce srpna nebo začátku září, než se opět začnou ochlazovat noci.
Proč letnit pokojové rostliny?
Především proto, že venku je mnohem více světla než uvnitř, a to dokonce i v polostínu nebo na stinném místě. Přirozené venkovní světlo podporuje zdravější a kompaktnější růst, lepší kvetení a intenzivnější barvu listů. Dalším důležitým faktorem je proudění vzduchu a vyšší vlhkost. Tyto podmínky venku prospívají rostlinám, které běžně trpí suchým vzduchem v interiérech. Navíc se snižuje riziko plísní a škůdců. A dalším velkým plusem je „bezpracná“ zálivka dešťovou vodou, která je pro rostliny lepší než kohoutková, protože neobsahuje chlor ani vápník a má ideální teplotu.
Rostliny vhodné k letnění
- Africké fialky (Saintpaulia): Potřebují chráněné místo, ne přímé slunce.
- Fíkusy (Ficus): Světlo i polostín většinou snáší dobře.
- Krotony (Codiaeum): Vyžadují ochranu před přímým sluncem.
- Většina palem: Snese slunce i polostín.
- Monstery (Monstera): Velmi vděčné za letnění.
- Filodendrony (Philodendron): Dobře se jim daří venku v polostínu.
- Tchynin jazyk (Sansevieria): Snese i plné slunce.
- Pokojové ibišky (Hibiscus rosa-sinensis): Potřebují hodně slunce, ale pozor na popálení listů.
- Oleandry (Nerium oleander): Čím více slunce, tím lépe.
- Citrusy (Citrus): Absolutně nejvíc milují letnění na slunci.
- Sukulentní rostliny kromě kaktusů: Většina si užívá venkovní podmínky na slunci.
Rostliny, které spíše neletnit
- Kaktusy: Některé druhy kaktusů mohou letnění snášet, ale je potřeba velmi opatrně s přímým sluncem a zálivkou. Pro většinu je bezpečnější zůstat v interiéru nebo na velmi chráněném místě.
- Orchideje (Phalaenopsis a jiné citlivé druhy): Jsou velmi citlivé na změny teplot a vlhkosti. Letnění je pro ně obvykle příliš velký šok. Existují ale i orchideje, které letnění milují, například některé druhy rodu Cymbidium. Pokud si nejste jisti, raději nechejte orchidej uvnitř.
- Rostliny s velmi jemnými listy, které jsou zvyklé na stabilní interiérové podmínky, mohou být citlivé na prudké změny.
Jak postupovat při letnění
Klíčem k úspěšnému letnění je postupné přizpůsobení. Rostlinu nesmíte hned z pokoje přenést na plné slunce, protože by utrpěla šok (spálené listy, opad listů).
1. Umístíme rostlinu nejprve na chráněné, stinné místo (např. pod strom, severní stranu domu, pod pergolu). Zde by měla zůstat asi 1-2 týdny. To jí umožní zvyknout si na venkovní teploty, vlhkost a proudění vzduchu. Umístěte rostliny na místo, které je chráněné před silným větrem. Silný vítr může lámat listy, vysušovat substrát a způsobovat šok.
2. Po fázi stínění můžeme rostlinu postupně přesouvat na světlejší místo, až na to, které je pro daný druh nejvhodnější:
- Pro rostliny milující slunce (citrusy, oleandry, některé sukulenty) využijeme místo s plným slunečním svitem.
- Pro většinu pokojovek (monstery, fíkusy, filodendrony) je vhodnější polostín.
- Pro rostliny citlivé na slunce (africké fialky, kapradiny) využijeme stín nebo rozptýlené světlo.
3. Kontrolujeme škůdce. Venku jsou rostliny náchylnější k napadení škůdci (mšice, svilušky). Pravidelně je kontrolujeme nejen na přítomnost škůdců, ale i na příznaky chorob, nebo poškození od slunce či dalších povětrnostních podmínek.
Už jste někdy zkusili letnit své pokojovky? Pokud ne, zkuste to. Pro vaše pokojové rostliny bude letnění podobné, jako kdyby odjely na dovolenou.
