Konečně pokojová kapradina, kterou nedokážu zničit. Přežije i suchý vzduch v paneláku

Knoflíkovka: Pokojová kapradina, která se spokojeně usadí i v paneláku

Knoflíkovka, temnotka či dokonce kožitka (Pellaea rotundifolia) sice patří mezi pokojové kapradiny, ale v mnoha ohledech je úplně jiná než její příbuzné. Místo typicky členitých listů má drobné, téměř kulaté lístky připomínající knoflíky, usazené na tenkých, ale pevných tmavých stoncích. Díky tomu působí velmi jemně, vzdušně a skvěle zapadne do minimalistických i přírodně laděných interiérů. Knoflíkovka tvoří nízké trsy, dorůstá obvykle do výšky jen kolem 20-30 cm a její výhony mívají tvar jen málo klenutého oblouku. Na spodní straně listů objevíte drobné výtrusnice, typické pro všechny kapradiny.

Knoflíkovka pochází nejčastěji z Nového Zélandu, některé druhy však i z Jižní Ameriky. V místech původního výskytu vždy roste ve skalnatých oblastech. Drsnější přírodní podmínky jí daly do vínku schopnost přežít i méně ideální prostředí – sušší vzduch, kolísání teplot a nepravidelnou zálivku.

Pokojová kapradina, která miluje sucho a přežije vše

• Světlo: Knoflíkovka má ráda světlé stanoviště bez přímého slunce, které by mohlo spálit její jemné lístky. Ideální je umístění u okna orientovaného na východ či sever. Ale pozor, to že se knoflíkovka potřebuje schovávat před sluncem neznamená, že zvládne umístění v tmavém koutě. Nedostatek světla zpomaluje až zastavuje její růst.
• Substrát: Ideální pro knoflíkovku je rašelinový substrát, ale vystačí si i s běžným substrátem pro pokojové rostliny.
• Teplota: Knoflíkovce vyhovují běžné pokojové teploty, které by nikdy neměly klesnout pod 10 °C.
• Zálivka: Pravidelná, ale střídmá. Substrát by měl mezi zaléváním mírně proschnout. Přemokření jí nesvědčí, naopak krátkodobé sucho snáší až překvapivě dobře. Na rozdíl od většiny běžných pokojovek knoflíkovka přímo miluje tvrdou vápenitou vodu, přímo z kohoutku.
• Vzdušná vlhkost: Velkou výhodou je i to, že knoflíkovce nijak zvlášť nevadí suchý vzduch v bytech vytápěných radiátory, i když mírně vyšší vzdušná vlhkost je pro ni vhodná.
• Hnojení: Od jara do podzimu knoflíkovka vyžaduje přihnojování běžným hnojivem pro pokojové rostliny.
• Přesazování: Knoflíkovka je v tomto ohledu skromná, přesazuje se až ve chvíli, kdy kořeny vyplní květináč.
• Množení: Knoflíkovku lze množit poměrně snadno, jednoduchým dělením trsů při přesazování. Stačí oddělit část rostliny s kořeny a zasadit ji do lehkého, propustného substrátu. Při dobré péči se nová rostlina rychle ujme a brzy začne vytvářet nové lístky.

Knoflíkovka vs. netík: Jak je poznat na první pohled

Obě pokojové rostliny jsou si velmi podobné, ale stačí, když se zaměříte na tvar listů. Knoflíkovka (Pellaea rotundifolia) má malé, téměř kulaté lístky („knoflíky“), které jsou kožovité a tužší. Netík (Adiantum raddianum) má lístky ve tvaru vějířku nebo trojúhelníku, jemné a papírově tenké.

Každá rostlina má také trochu jiné nároky na pěstování:

• Knoflíkovka snese sušší vzduch a občasné přísušky. Není to žádná rozmazlená fiflena.
• Netík chce stále vlhký substrát a vyšší vzdušnou vlhkost. Tohle je tak trochu princezna.

Podívejte se do galerie, jak vypadá pokojová kapradina, která přežije suchý vzduch i ve vašem bytě!

O autorce:

Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradám, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.