Mulčovací textilie: dříve ji používali i odborníci, teď se od ní distancují. Čím nahradit tento ropný produkt?

„Stejně jako jsem přesvědčená, že na každou zahradu patří kompost, jsem přesvědčená, že na žádnou zahradu nepatří do výsadeb a záhonů geotextilie,“ říká Lenka Hrubá z ateliéru Zahrada na niti.  Protože je paní Lenka původní profesí zahradní architektka, téma geotextilie se jí dotýká velmi osobně. Ráda by osvětou přispěla k „odhadrování“ byť jen kousku naší drahocenné půdy, protože jak říká: „Každý metr se počítá!“ 

„Poslední dobou mi připadá, že jí vidím všude! Kouká na mě z mulče či oblázků na předzahrádkách i z okrasných záhonů ve veřejné zeleni. Dokonce ji doporučují v televizních pořadech o zahradničení. Člověk by až řekl, že bez mulčovací textilie se snad ani žádná zahrada neobejde. Přitom je to už dávno překonaná věc a výzkumy i zkušenosti lidí z oboru jasně ukázaly, že geotextilie má více negativ než pozitiv,“ argumentuje své postoje Lenka Hrubá.

Geotextilie je stoprocentní ropný produkt, který do zahrady nepatří

Mulčovací textilie,  netkaná textilie nebo také tzv. černý hadr, jak ji zahradníci přezdívají, je ze 100% vyrobena z ropy (polypropylen, polyester). Vlivem slunce, kyselých dešťů a vzduchu se z ní uvolňují do okolního prostředí škodlivé látky, jako např. různá barviva. Časem se textilie rozpadá a její částečky v podobě mikroplastů zůstávají v půdě navždy a mohou se snadno dostat nejen do podzemních vod, ale i do trávicích traktů zvířat. Dopad těchto látek na půdu a organismy zatím není zcela prozkoumaný, takže kdo ví, co čas ukáže.

Ale abychom geotextilii jenom nehanili! Technologicky správné použití geotextilie je v zemědělství např. v zelinářství pro krátkodobé kultury, jakými jsou jahody. Textilie se nepřekrývá mulčem a zůstává na stanovišti s rostlinami pouze pár let. Geotextilie se také používá ve školkařství, aby se zabránilo prorůstání kořenů rostlin z květináčů do půdy. To jsou případy, kdy má její použití smysl a je oprávněné a funkční. 

Bezúdržbová zahrada je mýtus, ke kterému nás nedovede ani textilie

V posledních letech je ovšem geotextilie úzce spjatá s představou o bezúdržbové zahradě. „V honbě za bezúdržbovostí zahrad jsme jednoduše zapomněli na to, co je nejpodstatnější, co dělá zahradu zahradou a to je život v ní. Nic jako bezúdržbová zahrada neexistuje,“ říká zahradní architektka Lenka Hrubá.

Pokud zakryjete půdu geotextilií a vrstvou mulče, oddělíte půdu od vnějšího prostředí, od přístupu vzduchu, přirozeného zdroje organické hmoty a částečně i vody. Póry textilie se časem ucpávají rozkládajícím se mulčem nebo organickými zbytky z rostlin a geotextilie se stává nepropustnou. V takovém prostředí se pod textilií začínají množit organismy, které nepotřebují vzduch a vymírá tolik důležitý edafon, tedy půdní život. Půdní organismy umírají pro nedostatek vzduchu, vody a zdroje potravy. Do půdy se tak nedoplňuje organický podíl, mění se její struktura, půda se zhutňuje a stává se mrtvou, neúrodnou. 

Geotextilie mění půdu na mrtvou hmotu a plevele nás stejně nezbaví

„Za největší negativum používání textilií považuji to, že za pár let se kompletně zbavíte života v půdě, zmizí i žížaly, které provzdušňují půdu a svým trusem dostávají živiny do hloubky. Vzniká mrtvá ztvrdlá hmota bez humusu, ve které se rostlinám těžko koření, proto často koření jen na povrchu pod textilií nebo dokonce i na textilii (je tam více humusu). To se samozřejmě brzy projeví na jejich zdravotním stavu a vzhledu. Napravit takto degradovanou půdu trvá roky,“ varuje Lenka.

Hlavní funkce folií a textilií, která má zabraňovat prorůstání plevele, také bohužel v praxi nefunguje. Z mulče se na povrchu textilie tlením postupně vytvoří nová vrstva půdy, která by jinak obohacovala půdní profil o humus a organické látky, nyní je od něj ale oddělená. V této nové vrstvě se začnou usazovat plevele a bude se jim dařit, protože mají mnohem více živin než vaše rostliny zasazené pod plachtou.

Jak tedy na plevele? Bez pletí to nepůjde

Pletí záhonů se v zahradě bohužel nevyhneme. Bujný růst plevelů ovšem můžeme eliminovat na minimum vhodnou přípravou půdy před výsadbou, zamulčováním kůrou nebo oblázky v dostatečné vrstvě (10 – 15 cm), popř. pomocí husté výsadby při založení záhonu, kdy plevele v konkurenci nedostanou šanci.

Zdroj: zahradananiti.cz