Chtěl jsem mít túje dokonale rovné. Ubral jsem 40 cm a i po dvou letech zůstává v plotu hnědý pruh a lidé koukají skrz
Myslíte, že túje po hlubokém řezu znovu obrazí? Právě tady může přijít nepříjemné překvapení.
Tip redakce
Pokud chcete živý plot výrazně zúžit, označte si předem výslednou šířku provázkem. Pomůže vám držet rovnou linii a zároveň ubírat jen tolik zeleného obrostu, kolik je skutečně potřeba.
Stříhání tújí začalo nevinně. Kdy se z úpravy stane problém?
Túje jsem dlouho stříhal jen lehce. Plot byl sice trochu širší a místy ne úplně rovný, ale pořád vypadal dobře. Pak jsem se jednoho dne rozhodl, že ho pořádně srovnám. Chtěl jsem mít krásnou rovnou linii, která bude vypadat jako podle pravítka. Vzal jsem nůžky a začal ubírat. Práce šla rychle a zpočátku jsem byl spokojený. Jenže čím hlouběji jsem se dostával, tím víc zeleně mizelo. Najednou jsem před sebou měl hnědé dřevo. Říkal jsem si, že stromky se přece zase zazelenají. Nezazelenaly. Brzy jsem pochopil, že jsem při stříhání tújí zašel příliš hluboko.
Hnědé dřevo po střihu může zůstat odhalené. Proč se plot nezazelenal?
První dny jsem doufal, že je to jen následek střihu. Jenže po několika týdnech bylo jasné, že nejde o obyčejné zhnědnutí konců větviček. V plotu vznikla souvislá hnědá plocha. A co bylo horší, bylo přes ni vidět na druhou stranu. Čekal jsem celé léto, že nové přírůstky hnědé místo zakryjí. Zelené větvičky kolem sice dál přirůstaly, ale holé dřevo zůstávalo stejné.
Zelený obrost má své hranice. Jak hluboko při stříhání tújí opravdu řezat?
Prohrábl jsem větvičky rukou a zjistil, že zelený obrost je vlastně jen poměrně tenká vrstva na povrchu. Uvnitř už bylo starší dřevo bez zelených šupin. Právě tam je hranice, kterou se nevyplatí překročit. Pokud při řezu odstraníte zelenou část a dostanete se do holého starého dřeva, túje má jen omezenou schopnost vytvořit na takovém místě nový obrost. Velká hnědá plocha proto nemusí po hlubokém řezu znovu zarůst.
Stříhání tújí raději rozdělte do více sezon. Kdy je to bezpečnější?
Z vlastní zkušenosti jsem si odnesl jednoduché pravidlo. Raději několikrát odstřihnout pár centimetrů než najednou vzít příliš mnoho. Před každým větším řezem si nejprve ověřím, kde končí zelená část. Pokud je potřeba plot výrazně zúžit, dělám to postupně. Nejdůležitější je zachovat souvislou zelenou vrstvu. U přerostlých tújí může být bezpečnější rozdělit větší úpravu do více sezon, než se snažit všechno vyřešit během jednoho odpoledne.
Co dělat, když po hlubokém řezu zůstane v plotu hnědé okno?
Když už se vám hluboký řez nepovedl, není nutné okamžitě celý plot vytrhat. Menší poškozené místo můžete časem alespoň opticky zjemnit a okolní túje dál udržovat tak, aby zůstaly husté. U většího otvoru je zřejmé, že čekání samo o sobě problém nevyřeší. Pomoci může například předsadit keř, použít popínavou rostlinu na jednoduché opoře nebo do problematického místa doplnit jinou dřevinu. Pokud je hnědý pás dlouhý a je přímo v úrovni očí, může být praktičtější část výsadby nahradit.
Stříhání tújí má ještě jedno pravidlo. Proč je kónický tvar praktičtější?
Dnes už při stříhání tújí neřeším každý milimetr. Lehce kónický tvar, kdy jsou túje dole o něco širší než nahoře, mi připadá praktičtější. Spodní část má díky tomu více světla a plot se tolik neztenčuje u země. A hlavně už vím, že dokonale rovná hrana nestojí za to, abych kvůli ní odhalil hnědé dřevo. U tújí je mnohem lepší nechat pár milimetrů nepravidelnosti, než si jedním hlubokým řezem vytvořit díru, která bude vidět několik dalších let.
U tújí se vyplatí dát přednost zdravému zelenému obrostu před dokonalou linií, protože pár milimetrů navíc napravíte snadno, ale hnědé okno už nemusí zmizet.
