Proč je jíl takový problém
Pěstování rostlin v jílovité půdě je často velkou výzvou a bývá to pěstování stylem pokus-omyl. Jílovitá půda je těžká a nepropustná, jakmile zaprší, dochází ihned k přemokření, protože voda nemá kam odtéct. Rostliny navíc trpí nedostatkem kyslíku, protože půda není provzdušněná a špatně vysychá. Takové půdy mají sklony ke zhutňování, za mokra se tvoří hroudy a jakmile je období sucha, půda puká. Právě z tohoto důvodu je nutné, pokud jílovité půdy na pozemku máte, alespoň z části navézt dobrou tříděnou zeminu a při výsadbách rostlin používat živné substráty. Pak mají rostliny i v jílovité půdě šanci na kvalitní růst.
Těchto 7 druhů dřevin v jílu poroste bez problémů
1. Hloh
Hloh obecný (Crataegus laevigata) je zcela běžný keř, který roste přirozeně ve volné přírodě. Velmi krásný kultivar je ´Paul´s Scarlet´, který se často pěstuje v našich zahradách a je krásný hlavně díky svým květům. Kvete velmi bohatě ve shlucích sytě růžových až červených kvítků, které vytváří příjemný kontrast s tmavě zelenými listy. Na podzim se pak na hlohu objevují plody v podobě červených bobulí, které jsou oblíbeným zdrojem potravy pro ptactvo. Hlohy rostou rychle, takže klidně si pro začátek můžete do zahrady pořídit nižší rostlinu, ušetříte nějaký ten peníz. Hloh poroste na slunci i v polostínu, ve stínu trpí listy houbovými chorobami.
2. Magnolie
Šácholan neboli magnolie (Magnolia sp.) je solitérní strom nebo keř a v sortimentu se objevují jak opadavé druhy, tak i druh stálezelený. Magnolie kvete na jaře, a právě květy jsou tím magnetem, který nás tolik přitahuje. Většina magnolií kvete ještě před vyrašením listů obřími květy, takže v době květu právem na sebe poutá veškerou pozornost. Magnolie vysazujte na slunce nebo do polostínu, ale místo musí být dobře chráněné před silným větrem. Nemá ráda přeschnutí, takže půdu kolem ní udržujte mírně vlhkou, může být kyselá s dostatkem živin. Magnolie nevyžadují řez, pouze v nejnutnějších případech.
3. Dřín
Dřín japonský (Cornus kousa) je velmi dekorativní keř, který nás uchvátí svými barevnými listeny, o nichž si často lidé myslí, že se jedná o květy. Dříny rostou velmi pomalu, takže chcete-li se radovat z jeho krásy, vysaďte většího jedince. Na podzim se listy barví do červených a vínových odstínů. Dřín kvete v květnu až červnu, přičemž samotný květ je nevýrazný a většinou si jej ani nevšimnete. Vaši pozornost však připoutají čtyři velké bílé nebo narůžovělé listeny se světlejším až bělavým středem, které obklopují samotný květ. Plodem dřínu je kulovité souplodí peckovic sytě růžové barvy na dlouhé stopce. Dřín miluje slunce, snáší i polostín, ale zde méně kvete. Půda musí být neustále vlhká.
4. Javor
Javor červený (Acer rubrum) má pyramidální korunu, která se časem změní na nepravidelně kulovitou. Listy javoru jsou jednoduché se 3 až 5 laloky, bývají trojúhelníkovitého tvaru. Zajímavé jsou na podzim, kdy změní barvu od žluté, přes oranžovou až po červenou barvu. Tento druh javoru vždy vysazujte jako solitéru, roste rychle. Je tolerantní k občasnému zamokření a ke znečištěnému ovzduší.
5. Dřezovec
Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos 'Sunburst')vytváří vzdušnou a rozložitou korunu a oproti původnímu druhu se jedná o beztrnný kultivar. Listy jsou složené z drobných lístečků vejčitého tvaru, mladé listy jsou jasně žluté a později získávají zelený odstín. Kvete nenápadně, žlutozeleně a většinou neplodí. Miluje teplejší stanoviště, dobře snáší sucho a perfektně zvládá městské prostředí.
6. Ambroň
Ambroň (Liquidambar sp.) je kuželovitý strom, který svoji krásu předvede hlavně na podzim, kdy jeho listy září v barvách od žluté, přes oranžovou až po sytě vínovou. Díky tomu se nejčastěji vysazuje jako solitéra na slunce, kde bude mít dostatek prostoru. Nemá ráda přemokřené půdy, takže pokud má růst v jílu, musí mít pod kořeny dobrou drenáž pro zajištění odtoku přebytečné vody.
7. Muchovník
Muchovník (Amelanchier sp.) je velmi známý keř, který se stále častěji v našich zahradách objevuje. Na jaře kvete krásnými bílými květy a v létě je obsypán plody v podobě tmavých bobulí, které jsou plné vitamínů. Na podzim se listy muchovníku zbarvují do červeno-hnědých odstínů.Muchovník miluje slunce, daří se mu i v polostínu a vyžaduje mírně vlhké půdy.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.